26 C 75/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky z toho důvodu, že mezi stranami byly ve dnech [datum], [datum] a [datum] uzavřeno tři Smlouvy o poskytování služeb a současně smlouvy o pojištění zařízení a následně se stal žalovaný účastníkem telekomunikační služby na účastnických číslech [číslo], [číslo], [číslo]. Za období od [datum] do [anonymizována dvě slova] pak žalobcem vystavena faktura [číslo] znějící na částku 6 698,41 Kč a splatná dne [datum] Touto fakturou byly konkrétně vyúčtovány tyto produkty a služby: Za telefonní [číslo] za služby třetích stran 3 072,98 Kč, za doplňkové služby 119 Kč, za Barevné a informační linky 348,96 Kč. Za telefonní [číslo] pak šlo o služby třetích stran 2 899,97Kč, barevné a informační linky 10,50 Kč, pojištění zařízení v částkách 49 Kč, 99 Kč a 99 Kč, celkem tedy 6 698,41 Kč. Za období od [datum] do [datum] pak byla vystavena další faktura a to [číslo] to za pojištění zařízení v částkách 49 Kč, 99 Kč a 99 Kč, celkem tedy 247 Kč, která byla splatná dne [datum] protože obě faktury zůstaly neuhrazené, přistoupil žalobce ke zrušení poskytování služeb a vyzval současně žalovaného k úhradě dlužných faktur, ale bezvýsledně. 2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: účastníci uzavřeli tři Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací k účastnickým číslům [číslo], [číslo], [číslo], jejichž součástí byla i pojistka a souhlas s pojištěním. Součástí smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovaným je rovněž dohoda o tom, že žalobkyně umožní platit žalovanému prostřednictvím jejích služeb za služby třetích stran. Na základě smlouvy umožnila žalobkyně využívat žalovanému služby třetích stran, přičemž žalovanému byly vyúčtovány platby za tyto služby, splátky za udržování pojištění v rozsahu popsaném výše. Pro nezaplacení pohledávek žalobce smlouvy o poskytování služeb vypověděl. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích), službou elektronických komunikací je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaného ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že částka za platební transakce představuje cenu vyúčtovanou žalobkyní žalovanému za poskytnuté služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřených smluv umožnila žalovanému využívat shora popsané služby, vyúčtovanou cenu služeb se žalovaný zavázal hradit, a žalobkyně je oprávněna vymáhat ceny těchto služeb svým jménem a na vlastní účet. V souladu s ustanovením § 2758 odst. 1 o. z. byla mezi účastníky uzavřena i pojistná smlouva, v níž se žalovaný zavázal platil pojistné. Svou povinnost porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Žalovaný nesporoval uzavření uvedených smluv a netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni nezaplatil cenu za objednané služby třetích stran, nezaplatil splátky pojistného a ani další poplatky, soud shledal žalobu důvodnou a žalobě vyhověl. 8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě nedoplatků nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu, a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Úrok byl přiznán od data následujícího po splatnosti pozdější z obou neuhrazených faktur. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč za zaplacený soudní poplatek v uvedené výši. 11. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. 12. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.