29 C 104/2022-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 17 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutou ve výši 4 250 Kč. Žalobu odůvodnil především tím, že dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“). Smlouvu žalovaný uzavřel prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě Smlouvy žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovanému zaslal na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutou zápůjčku uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Účastníci si ve Smlouvě ujednali splatnost jistiny a poplatku na den [datum]. Žalovaný neuhradil smluvní závazky řádně a včas, když neuhradil ničeho. Žalovaný byl ze strany žalobce upomínán k zaplacení dlužné částky. Žalobce tak požaduje uhrazení účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením za písemné výzvy žalovanému ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] ve výši 2 500 Kč dle článku 2.3 Smlouvy. Pohledávka za žalovaným se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 250 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 4 250 Kč, přičemž žalobce v žalobě vymáhá smluvní pokutu pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výši spotřebitelského úvěru. Vedle toho žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 13 250 Kč (součet jistiny a poplatku) od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti této částky. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalovaný uzavřel s žalobcem tuto smlouvou, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tyto prostředky žalobci vrátit i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, celkem tedy 13 250 Kč, a to nejpozději do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Smluvní strany si ve smlouvě rovněž ujednaly, že v případě prodlení veškeré poplatky přirůstají k jistině. Dokladem o provedené bezhotovostní transakci bylo zjištěno, že peníze byly žalovanému poskytnuty na bankovní účet. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč ve dvou platbách dne [datum] a to ve výši 3 000 Kč a ve výši 7 000 Kč. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalobce o úhradu dlužné částky žalovaného opakovaně upomínal. Výzvou před podáním exekučního návrhu ze dne [datum] prokázáno, že žalovaný byl o úhradu dluhu upomenut i právní zástupkyní žalobce. Skutečnost o odeslání upomínky potvrzuje předložený podací lístek z téhož dne. 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto vrátit i s poplatky za poskytnutí půjčky. Žalovaný však své závazky neuhradil řádně a včas. Žalobce mu následně zaslal celkem 5 písemných výzev k úhradě, když za každou si účtuje 500 Kč za účelně vynaložené náklady. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s plněním závazků vyplývajících ze smlouvy, žalobce mu vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 4 250 Kč. 6. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. 7. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 8. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. 10. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami bylo sjednáno, že žalobce žalovanému poskytne zápůjčku ve sjednané výši. Žalobce smlouvou prokázal, že žalovanému peněžní prostředky poskytl. Žalovaný však podmínky smluvního vztahu porušil tím, že řádně a včas nesplatil poskytnutý úvěr a poplatek za jeho poskytnutí. Žalobce žalovaného vyzval dopisem k úhradě dluhu. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 10 000 Kč, tak smluveného poplatku za poskytnutí úvěru z úvěru 3 250 Kč, účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 4 250 Kč. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.