29 C 196/2022-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 574,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 12 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 302 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 22 302 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr předchůdci žalobce splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 3 199,99 Kč, která odpovídá 2 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly předchůdcem žalobce alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce tak požaduje smluvní pokutu v celkové výši 1 175,18 Kč za dobu od [datum] do 11. 6. 2021. Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum] Poslední upomínka před podáním žaloby ze dne [datum]. Žalobce dále uplatňuje náklady spojené s uplatněním pohledávky za žalovaným a to za jeden odeslaný obyčejný dopis a za dvě cesty pověřeného terénního pracovníka za 2 x 217 Kč, když odchozí dopis je za 39 Kč, odchozí dopis doporučeně je za 50 Kč, odchozí telefonický hovor je za 72 Kč a osobní návštěva je za 217 Kč, tj. celkem žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč. Výše pohledávky za žalovaným, ke dni sepisu žaloby, pak konkrétně činí: nesplacená jistina 10 399,78 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 863,66 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 5 034,41 Kč, nesplaceného poplatku za vyhodnocení úvěru 954,78 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 849,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 265,62 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 175,18 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Soud ze smlouvy o poskytnutí úvěru č. 316615 zjistil, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který byl žalovanému poskytnut v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s částkou 10 302 Kč, která se skládá z úroku ve výši 1 155 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 5 880 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč a poplatku za inkaso plateb ve výši 2 160 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník (žalovaná) v prodlení. Před podáním žaloby žalobce žalovanému zaslal poslední upomínku ze dne [datum], což je doloženo poštovním podacím archem ze dne [datum]. Dále výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce učinil dvě cesty, a to dne [datum] a [datum] za účelem smírného vyřešení sporu a dále že odeslal žalovanému dne [datum], což je doložené i podacím archem obyčejný dopis se záměrem mimosoudního vymáhání pohledávky. Celkem tedy předchůdci žalobce vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum] (prokázáno podacím archem z [datum] a oznámením o postoupení pohledávky z [datum]). 11. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovn