29 C 237/2022 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalované zaplatit mu částku 7 290,76 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 7 290,76 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 1 163,50 Kč. Žalobu dále odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr do výše limitu 50 000 Kč. Žalovaná byla povinna platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a související poplatky. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 50 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 1 710,60 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění. 2. Dále žalobce požadoval jednak zaplacení částky 135,50 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalované, a jednak částku 100 Kč představující nezaplacený poplatek za výběr hotovosti z bankomatu a dále částku 628 Kč za pojistné a konečně částku 300 Kč za nezaplacené náklady na vymáhání, který byl žalované v souladu s Ceníkem naúčtovány. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem [země]. Proto se soud nejprve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc. Pravomoc zdejšího soudu je vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci tak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím II“), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 5. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 6. Soud z předložených listin zjistil, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr do výše 50 000 Kč. Žalovaná byla povinna platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalovaná se zavázala kontokorent splácet průběžné, každým připsáním peněz na běžný účet tak, aby kontokorent splatil do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Žalovaná se dále zavázala, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu, ze kterého kontokorent čerpala, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, což bylo zjištěno výpisem z účtu. Z předloženého splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná na daný úvěr zaplatila 0 splátek. Z přehledu plateb čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovan čerpal úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž na celý úvěr nesplatila ničeho a kapitalizovaný zákonný úrok ke dni zesplatnění činí 1 710,60 Kč. Dne [datum] došlo k převedení kontokorentu ve výši 52 841,10 Kč a dne [datum] došlo k zesplatnění kontokorentu. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k předčasnému splacení všech dluhů, a to z důvodů porušení závazku ze strany žalované a zaplacení dlužné částky 52 874,10 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované za období [datum] až [datum] plyne, že ke dni [datum] provedla žalovaná několik plateb ze kterých plyne konečný zůstacek na účtu v hodnotě 1 163,50 Kč. Z přehledu nákladu účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu plyne, že žalobkyně požaduje po žalované částku 592,20 Kč za náklady spojené s vymáháním, představující mzdy zaměstnanců, hovorné, poštovné apod. 7. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, ve spojení s ustanovením § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2668 o. z. zanikne-li závazek, vypořádá ten, kdo vede účet, bez zbytečného odkladu pohledávky a dluhy týkající se účtu, zejména provede převody peněžních prostředků z účtu uskutečněné prostřednictvím platebních prostředků a šeků použitých do dne zániku závazku, účet zruší a zůstatek peněžních prostředků vyplatí majiteli účtu. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě 8. Soud věc právně posoudil následujícím způsobem. V daném případě účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení bankovního účtu (§ 2662 o. z.). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal pro žalovanou vést běžný účet a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednané poplatky. Žalovaná se žalobcem dále sjednala smlouvu o kontokorentu, na jejímž základě byla oprávněna čerpat peněžní prostředky do výše kontokorentního limitu činící částku 50 000 Kč, tato ujednání odpovídají svojí povahou smlouvě o úvěru (§ 2395, § 2399 o. z.) Smlouva byla uzavřena bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku ve smyslu § 559 a násl. o. z. Účet žalované překročil povolený limit, vykazoval nepovolený debetní zůstatek a žalovaná tento stav nenaprav