21 C 206/2023-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 117 345,61 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které byly stanoveny ve výši 2,92 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala celkem částku ve výši 141 380,93 Kč. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem částku 73 275 Kč. Jelikož však žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Po zesplatnění žalovaná ničeho neuhradil. Žalobkyně uplatnila částku 117 345,61 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 115 245,61 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč (3 × 500 Kč). 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), toliko na základě listinných důkazů. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem přímo v návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a má se tak za to, že s tímto postupem rovněž ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasí. Žalovaná se nijak nevyjádřila ani k věci samé a žalobě, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Soud z předložených důkazů zjistil, že žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 120 000 Kč, přičemž žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala částku celkem ve výši 141 380,93 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 27,88 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,92 % z výše sjednaného úvěrového rámce, a to vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Ve smlouvě rovněž bylo sjednáno včleňovací doložka, na jejímž základě byly součástí smlouvy úvěrové podmínky (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Pro případ prodlení se splácením alespoň dvou splátek vůči žalobkyni, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, dále možnost žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady a účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou, smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky. Protože žalovaná dlužnou částku nesplácela řádně a včas, za poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 73 275 Kč (prokázáno výpisem čerpání, splátek a úhrad), došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k jednorázové úhradě zbývající částky (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne [datum], kopií poštovního podacího archu). Žalované byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] (prokázáno předžalobní výzvou a kopií poštovního podacího archu). 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 141 380,93 Kč. Žalovaná se na druhé straně zavázala peníze vrátit a zaplatit úrok, což však neučinila, a došlo k zesplatnění dluhu. 5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 6. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do výše 120 000 Kč, celkem žalovaná načerpala částku ve výši 141 380,93 Kč. Žalovaná se na druhé straně zavázala načerpané prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,92 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnila, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky a její výši a ani žalovaná ničeho takového nesporovala. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobce, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, i smluvní pokuty, zavázal žalovanou uhradit pohledávky žalobce, tedy částku 117 345,61 Kč. 7. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. [číslo] Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady byly vynaloženy částkou 4 694 Kč na zaplacení soudního poplatku a dále v souvislosti se zastoupením žalobkyně advokátem. Při stanovení odměny soud aplikoval vyhlášku č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud přitom vycházel z tarifní hodnoty 117 345,61 Kč, kdy za jeden úkon právní služby je dle § 7 bod 5 vyhlášky sazba 5 820 Kč. Advokát ve věci učinil celkem 3 úkony právní služby vyhl. č. 177/1996 Sb. (tzn. převzetí a příprava zastoupení a návrh na zahájení řízní, výzva k plnění), za které mu náleží odměna 3x 5 820 Kč. Dále má advokát právo na náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Protože zástupce žalobce doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a tato částka k nákladům řízení patří (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), žalovaná je povinna nahradit žalobkyni i částku odpovídající 21% dani z uvedených částek, vyjma soudního poplatku, tj. částku 3 855,60 Kč (§ 47 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů ve výši 26 909,60 Kč. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.