21 C 273/2023-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 351,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 351,73 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 563,32 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 695,97 Kč, částku 217 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu ve výši 1 370,76 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalované v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 20 000 Kč, kterou převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala úvěr předchůdci žalobkyně splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den [datum]. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 5 700 Kč, která odpovídá dvěma řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly předchůdcem žalobkyně alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. V důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. 4 odst. 1 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně tak požaduje smluvní pokutu za dobu od [datum] do [datum]. Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum] Poslední upomínka před podáním žaloby byla žalované odeslána dne [datum]. Výše pohledávky za žalovanou, ke dni sepisu žaloby, pak konkrétně činila: na nesplacené jistině částku 17 351,35 Kč, na nesplaceném smluvním úroku částku ve výši 1 441,88 Kč, na nesplaceném poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 8 011,99, na nesplacených nákladech na vyhodnocení úvěru částku ve výši 1 593,06 Kč, na nesplaceném inkasním poplatku částku ve výši 3 085,72 Kč, na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání částku ve výši 217 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku částku ve výši 563,32 Kč a na smluvní pokutě částku ve výši 1 370,76 Kč. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Soud ze smlouvy o poskytnutí úvěru [číslo] žádosti o poskytnutí úvěru zjistil, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalované poskytnut v hotovosti, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s částkou 17 184 Kč, která se skládá z úroku v celkové výši 1 925 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 859 Kč a poplatku za inkaso plateb ve výši 3 600 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dle sazebníku činí cena osobní návštěvy 217 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, tj. v tomto případě 1 370,76 Kč za období od [datum] do [datum]. Před podáním žaloby žalobkyně žalované zaslala poslední upomínku ze dne [datum], což je doloženo poštovním podacím archem. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 6. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dne [datum] (prokázáno podacím archem a oznámením o postoupení pohledávky z [datum]). 7. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl.