21 C 61/2023-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit mu částku 45 723,82 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 20 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl úvěr vrátit do 1. 12. 2023 spolu s příslušenstvím, smluvním úrokem v částce 25 103,32 Kč, celkem tedy měl vrátit 45 103,32 Kč. Dále právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] která byla dodatkem smlouvy z [datum]. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 47 633,93 Kč (nová jistina úvěru). Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl úvěr vrátit do 30. 4. 2024 spolu s příslušenstvím, smluvním úrokem v částce 49 285,11 Kč, celkem tedy měl vrátit 96 919,04 Kč. Žalovaný se ve smlouvě rovněž zavázal k hrazení poplatků účtovaných předchůdcem žalobce. Úvěr byl zesplatněn k 3. 4. 2022 v důsledku prodlení žalovaného. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, žalobce požaduje konkrétně za období od 4. 4. 2022 do 5. 5. 2022 ve výši 1 374,82 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobci, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Celkem tedy 56 208 Kč činila výše dluhu ke dni postoupení. Celkově tedy žalobkyně požaduje uhrazení nezaplacené jistiny ve výši 44 349 Kč, nesplaceného úroku ve výši 10 170 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 374,82 Kč a náklady na upomínání ve výši 100 Kč. Žalovaný již dalšího nezaplatil. Poslední upomínka byla žalovanému zaslána dne 1. 9. 2022. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] téhož čísla, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 20 000 Kč a dále dne [datum] ve výši 20 000 Kč, dále dne [datum] ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit částku celkem ve výši 96 919,04 Kč (vč. úroku ve výši 49 285,11 Kč a jistiny v úvěru ve výši 47 633,93 Kč) do 30. 4. 2024 v pravidelných 34 splátkách po 2 850,56 Kč. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč, v tomto případě za tři upomínky činí poplatek celkem 100 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, tj. v tomto případě za období od 4. 4. 2022 do 5. 5. 2022 ve výši 1 374,82 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce. Z dopisu ze dne 10. 5. 2022 bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne 1. 9. 2022. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Dále z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce učinil jednu cestu, a to dne 28. 6. 2022 za účelem smírného vyřešení sporu se záměrem mimosoudního vymáhání pohledávky, dále odeslal obyčejný dopis ze dne 14. 6. 2022 a konečně dne 13. 5. 2022 žalobkyně provedla telefonický hovor za účelem smírného vyřešení věci. Celkem tedy předchůdci žalobce vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 11. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 008 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 830 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému ná