21 C 74/2023-36 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit jí částku 23 380 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě této smlouvy čerpala žalovaná úvěr ve výši 20 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně, na něž smlouva odkazovala. Žalovaná měla úvěr vrátit do 16. 2. 2022 spolu s příslušenstvím, úrokem v částce 4 376 Kč, celkem tedy měla vrátit 24 376 Kč. Žalovaná se ve smlouvě rovněž zavázala k hrazení poplatků účtovaných předchůdcem žalobkyně. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to konkrétně za období od 17. 2. 2022 do 5. 8. 2022 ve výši 3 380 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Žalobkyně zároveň požaduje uhrazení poplatku ve výši 150 Kč za odeslanou upomínku. Celkově tedy požaduje uhrazení nezaplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 376 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 380 Kč a náklady na upomínání ve výši 150 Kč, celkem tedy částku 27 906 Kč. Žalovaná již ničeho dalšího nezaplatila. Poslední upomínka byla žalované zaslána dne 1. 12. 2022. 2. Dlužnou částku ke dni postoupení tak tvoří jistina ve výši 20 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 4 376 Kč, náklady na upomínání celkem ve výši 150 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuta ve výši 3 380 Kč. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] téhož čísla, a to podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobkyně a sazebník. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované převodem na její účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 14 000 Kč a dále dne [datum] ve výši 3 000 Kč, dále dne [datum] ve výši 3 000 Kč. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit částku celkem ve výši 24 376 Kč (vč. úroku ve výši 4 376 Kč a jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč) do 16. 2. 2022. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč, v tomto případě za tři upomínky činí poplatek celkem 150 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, tj. v tomto případě za období od 17. 2. 2022 do 5. 8. 2022 ve výši 3 380 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 11. 8. 2022 bylo zjištěno, že změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno že, před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 1. 12. 2022. Žalovaná na upomínku nijak nereagovala. Dále z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně učinil dvě cesty do bydliště žalované, a to dne 30. 9. 2022 a dne 21. 10. 2022 za účelem smírného vyřešení sporu se záměrem mimosoudního vymáhání pohledávky a dále odeslal obyčejný dopis ze dne 11. 8. 2022 Celkem tedy předchůdci žalobkyně vznikly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 10. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 12. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalované, který měla žalovaná vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobkyně a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaná tyto předložené listiny nezpochybnila, ani nenamítala, že by se s nimi neseznámila a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaná žádné námitky nevznesla, ani netvrdila a neprokázala, že by dlužné poplatky uhradila či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalované zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 387 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 380 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a