22 C 374/2022-19 — Okresní soud v Liberci

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Dle žalobce tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne [datum], která byla uzavřena v souladu s Podmínkami pro kreditní kartu [ulice] spořitelny (dále jen„ obchodní podmínky“) na základě žádosti žalovaného. V souladu s uzavřenou smlouvou umožnil žalobce žalovanému čerpat peněžité prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše limitu 20 000 Kč. Takto čerpané peněžní prostředky byly úročeny dohodnutou úrokovou sazbou ve výši 19,9 % p.a. Žalovaný byl povinen čerpanou částku splácet dle podmínek uvedených ve smlouvě. Dále byl žalovaný povinen hradit poplatky v souladu se Sazebníkem. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, žalobce proto žalovaného vyzýval k řádnému plnění smluvních povinností. Žalovaný ani přes opakované urgence svým povinnostem nedostál, načež byl žalobce nucen přistoupit k zesplatnění úvěru v souladu s ustanovením Obchodních podmínek. K zesplatnění došlo dne [datum]. Dlužná částka ke dni vyčíslení pohledávky, tj. ke dni [datum], činí částku ve výši 26 368,09 Kč. Uvedená částka se skládá z dlužné jistiny 23 451,97 Kč, kapitalizovaného běžného úroku 1 477,96 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 438,16 Kč. Žalobce požaduje v souladu s uzavřenou smlouvou a obchodními podmínkami i uhrazení úroků a zákonných úroků z prodlení z jistiny, a to od data [datum] až do zaplacení. Právní zástupce žalobce odeslal žalovanému dne [datum] výzvu ke splnění předmětného závazku. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru k [anonymizováno] kreditní kartě [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky řízení soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému kartový účet [číslo] úvěr k tomuto účtu sjednaný. Limit kartového účtu byl sjednán ve výši 20 000 Kč a žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky prostřednictvím karty do stanovené výše. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet pravidelnou měsíční splátkou v výši 5 % z vyčerpané částky úvěru ke dni vystavení výpisu, minimálně ve výši 500 Kč, a to spolu s úroky z úvěru, vyúčtovanými cenami služeb (správa kreditní karty měsíčně 30 Kč a dále dle poskytnutých služeb dle Sazebníku), když všechny tyto částky se připisují k jistině úvěru. Úrok z úvěru byl sjednán na 19,90 % p.a. Z historického výpisu z kartového účtu bylo zjištěno, že žalovaný započal čerpat úvěrový limit dne [datum]. Z tohoto výpisu je rovněž patrno, jaké částky byly žalovaným čerpány v dalším období, rovněž také průběh splácení, účtované úroky, poplatky. Žalobce svůj tedy závazek splnil, když žalovanému umožnil čerpat úvěr do výše povoleného limitu. Žalovaný však svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neplnil, což bylo prokázáno podrobnou historií kartového účtu. Pro takovýto případ si žalobce s žalovaným sjednali, že žalobce je oprávněn Smlouvu vypovědět a úvěr zesplatnit. Protože žalovaný úvěr čerpal, ale řádně nesplácel, a to ani po poslední výzvě k zaplacení dluhu ze dne [datum], žalobce dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnil ke dni [datum] a vyčíslil dlužný zůstatek kartového účtu v částce 23 998,67 Kč (včetně úroků a poplatků). Současně žalobce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě celého zůstatku úvěru do [datum]. Z historie výpisu bylo zjištěno, že žalovaný po výzvě žalobce neuhradil na svůj dluh ničeho. K datu [datum] dluh žalovaného činí na jistině 23 451,97 Kč, kapitalizovaném úroku 1 477,96 Kč a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 438,16 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], odeslanou dne [datum]. 5. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani jinak nezanikl. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Dle § 2395 z. č 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2399 NOZ Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 1751 odst. 1 NOZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). 11. Dle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému úvěr do výše limitu 20 000 Kč, žalovaný však své povinnosti přestal plnit, nehradil dohodnuté splátky řádně a včas, žalobce proto celý úvěr dle ujednání ve Smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, zesplatnil. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny 23 451,97 Kč, tak do úroku z úvěru 1 477,96 Kč, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry (v souladu s § 1802 a násl. o. z.), a tyto i do budoucna z jistiny od [datum] do zaplacení, zavázal žalovaného tyto částky žalobci zaplatit. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 o. z. nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení vyčíslený do [datum] ve výši 1 438,16 Kč a dále ve výši ve výši 8,50 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 391 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 939 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 451,97 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 15. Soud aplikoval § 14b a.t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání ele