22 C 381/2022-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 68 363,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný úvěr do výše 20 000 Kč Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky předchůdce žalobce, na něž smlouva odkazovala. Žalovaný měl vrátit celkem částku 45 103,32 Kč (jistinu 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok 25 103,32 Kč) spolu s příslušenstvím ve 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 252,87 Kč, to vždy k 4. dni kalendářního měsíce. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným druhou smlouvu o úvěru, která je však technicky Dodatkem shora uvedené smlouvy ze dne [datum]. Na základě Dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila 47 082,06 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 4. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 2 764,84 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 52 452,18 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 99 534,24 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni [datum]. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, úvěr byl proto zesplatněn ke dni [datum]. [příjmení] paušální náhrady na upomínání byla sjednána na 50 Kč za každou jednotlivou upomínku. Pro případ porušení povinnosti se splacením, byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však na upomínky nijak nereagoval. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Dlužnou částku ke dni postoupení tvoří jistina 47 082 Kč, nesplacené příslušenství – úrok 10 1590 Kč, náklady na upomínání celkem ve výši 150 Kč a smluvní pokuta ve výši 21 465 Kč (vyčísleno za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny). Žalobce požaduje vedle účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 217 Kč rovněž zákonný úrok z prodlení z částky dlužné jistiny do zaplacení, když za období od [datum] do [datum] jej kapitalizoval na částku 5 830,43 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil tyto závěry o skutkovém stavu. Mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve znění Dodatku ze dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník. Podle této smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne [datum] nejprve částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 2 500 Kč a dále na základě uzavřeného Dodatku dne [datum] částku 25 000 Kč, tj. celkem 47 500 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu předchůdce žalobce. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit částku celkem ve výši 99 534,24 Kč formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 764,84 Kč splatných vždy k 4. dni příslušného měsíce. Dle sazebníku činí cena upomínky 50 Kč a smluvní pokuta za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky. Žalovaný nehradil splátky řádně, byl proto upomínán dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum]. Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum] O odeslání upomínky žalovanému dne [datum] svědčí poštovní podací arch. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Předmětná smlouva byla uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.) V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Aktivní legitimace žalobce byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1895 odst. 1 o.z.). Žalobce svá tvrzení prokázal listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení úvěru neprokázal, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. 6. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 835,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 735 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 363,06 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 480 Kč ve výši 2 620,80 Kč. 8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.