23 C 225/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: -) jistinu úvěru: 14 870,48 Kč, -) částku dlužného poplatku: 14 238,32 Kč, -) kapitalizovaný úrok počítaný se sazbou 22,08 % ročně z jistiny od [datum] do [datum]: 2 362,23 Kč, -) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení: 1 901,56 Kč, -) plynoucí úrok z jistiny v sazbě 22,08 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení, -) plynoucí zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba] (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) na ní postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 15 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 17 118 Kč. 3. Souhrnný poplatek byl složen z částky kapitalizovaných úroků: 9 817 Kč s úrokovou sazbou 22,08 % ročně, poplatku za zpracování zápůjčky (úvěru): 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení: 3 851 Kč. 4. Dlužník měl [anonymizováno] (úvěr) splácet v pravidelných [anonymizováno] splátkách po [částka]. Splatnost poslední splátky připadala na: [datum]. Dlužník své povinnosti nesplnil. 5. Dlužnou částku tvoří zbývající část jistiny, souhrnného poplatku, smluvní úrok a úrok z prodlení. 6. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s článkem 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 7. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 8. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 9. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 10. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu. 11. Ze [anonymizováno] karty – žádosti o spotřebitelský úvěr má soud za prokázané, že žalující strana posoudila úvěruschopnost žalované strany. 12. Listinou zachycující obsah smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi předchozím věřitelem a dlužníkem byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smlouvy o úvěru, její výši a výši souhrnného poplatku, který se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z ní dále zjištěno, že úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky. Formulář zachycuje i prohlášení žalované strany o tom, že peníze obdržela. 13. Z tabulky umoření soud zjistil, že dne [datum] žalovaná strana vyčerpala celou výši úvěru. 14. Ze stránky [webová adresa] byla zjištěna průběrná sazba úvěrů na spotřebu v [číslo] 7,72 % ročně. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek obsahující seznam postupovaných pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byla postoupena pohledávka, která je předmětem řízení. 16. Postoupení pohledávky bylo žalované straně oznámeno, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky vyhotoveného předchozím věřitelem ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum]. 17. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], spolu s podacím lístkem z následujícího dne má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhu upomenuta. 18. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 19. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 20. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčku hradit ve splátkách a zaplatit sjednaný poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě o peněžité zápůjčce lze sjednat i úrok (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí (zá) půjčky/úvěru do její/ho splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, je povinen zaplatit i je. 21. Dlužník smlouvu nezpochybnil. Bylo na něm, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo a že úvěr vrátil, popř. že dluh jinak zanikl (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení neprokázal. 22. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba co do dlužné jistiny a kapitalizovaného úroku a smluvního poplatku shledána po právu. Pokud však jde o další úrok v sazbě 22,08 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum], v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Ze smlouvy o zápůjčce a jejích obchodních podmínek v článku 6.6. a 9.1 totiž bylo zjištěno, že úroková sazba byla sjednána kapitalizací v pevné částce za celé období od poskytnutí peněz do jeho vrácení. V případě prodlení s vrácením poskytovateli nárok na další úročení nevzniká. 23. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 24. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 25. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť neúspěch žalující strany byl v poměrně nepatrné části. 26. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 165 Kč. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Při určení tarifní hodnoty vycházel soud toliko jen z jistiny, neboť zbývající nárok