CS · EN DE FR brzy

23 C 355/2022 — Okresní soud v Liberci

ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2023:23.C.355.2022.1
Datum: 2023-01-24
Předmět: zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále označená též jako předchozí věřitel) odeslala na účet žalované strany č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná strana tuto částku nevrátila a proto se žalující strana jako věřitel, který nabyl pohledávku od předchozího věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], domáhá jejího zaplacení. Žalující strana tvrdila, že částku původní věřitel zaslal na základě mezi účastníky uzavírané smlouvy, jelikož ale není schopna smlouvu prokázat, má za to, že se jedná o bezdůvodné obohacení a žádá o vrácení částky z tohoto titulu. V souvislosti s odesláním předžalobní upomínky žalované straně pak žalující strana nárokuje přiznat i úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.) Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že:„ V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ 4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 5. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru, jakož i z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalovaná strana s původním věřitelem komunikovala o možnosti uzavřít úvěrovou smlouvu, na základě které by byl žalované straně poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. 6. Potvrzením o provedené platbě dne [datum] bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla odeslána částka ve výši 15 000 Kč. Číslo účtu dlužníka je uvedeno ve formuláři smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla původním věřitelem postoupena na žalující stranu. 8. Oznámením o postoupení pohledávek sepsaným původním věřitelem dne [datum], byla žalované straně oznámena skutečnost, že novým věřitelem pohledávky je právě žalující strana. Výzvou k úhradě sepsanou právním zástupcem žalující strany též [datum], byla žalovaná strana vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do tří dnů na účet žalující strany. Obě výzvy byly dle předloženého podacího lístku odeslány téhož dne žalované straně. 9. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. 10. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „o.z.“). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 11. Z doloženého výpisu k provedené platbě ze dne 2. 10. 2019 bylo prokázáno, že předchozí věřitel odeslal na účet žalované strany 15 000 Kč předtím, než došlo k uzavření smlouvy. O navrácení žalované částky byla následně žalovaná strana vyzvána předžalobní upomínkou. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná strana tak byla povinna vydat žalující straně poskytnutou částku, což ale neučinila. 12. Dlužník neprokázal, že jistinu vrátil, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 13. Předžalobní výzva je datována [datum] a peníze měly být vráceny do tří dnů od jejího doručení. Dle podacího lístku byla výzva odeslána [datum], došla dle § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání. Následně měl dlužník tři dni na splnění a v prodlení je tak od [datum]. 14. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.2.2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT 300 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT 100 Kč. Zástupce poskytl celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). 16. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů použit § 14b AT. 17. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Citovaná ustanovení

§ 1882 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 153 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.