23 C 77/2023-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: dlužnou jistinu: 5 750 Kč, poplatek za poskytnutí částky: 1 600 Kč, smluvní úrok: 378 Kč, poplatek za hotovostní inkaso: 938 Kč, poplatek za pojištění: 232 Kč, plynoucí zákonný úrok z prodlení z 8 898 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. 2. Žalující strana se dále domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí: dlužnou jistinu: 5 547,96 Kč, poplatek za poskytnutí částky: 1 200 Kč, smluvní úrok: 157 Kč, poplatek za hotovostní inkaso: 331 Kč, poplatek za pojištění: 174 Kč, plynoucí zákonný úrok z prodlení z 7 409,96 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. 3. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že [právnická osoba], (dále označený též jako předchozí věřitel) na ní postoupil pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalující strana uvedla, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) dne [datum] smlouvu [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 8 000 Kč za smluvní úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 1 832 Kč a za poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Dlužník své povinnosti nesplnil a půjčené finanční prostředky včas nevrátil. 4. Žalující strana dále uvedla, že předchozí věřitel uzavřel se žalovanou stranou dne [datum] smlouvu [číslo] Touto smlouvou přenechal předchozí věřitel dlužníku částku 6 000 Kč za smluvní úrok ve výši 840 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 1 374 Kč a za poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Dlužník své povinnosti nesplnil a půjčené finanční prostředky včas nevrátil. 5. Žalující strana vzala žalobu před zahájením jednání ve věci co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 862 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 148 Kč od [datum] do zaplacení, zpět. Řízení proto bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno výrokem II, když podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela, soud pak podle odst. 2 věty řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 4 není třeba vyžadovat stanovisko protistrany, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než ve věci začalo jednání. 6. Dlužné částky tvoří zbývající části půjček, smluvní úroky, poplatky a úroky z prodlení. 7. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. 8. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 22 Cdo 89/2002). 9. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. 10. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila. Lze tak uzavřít, že na straně žalované strany nebyla vznesena žádná námitka, která by činila uplatněný nárok jakkoliv sporným. Uplatněný nárok je dle tvrzených skutečností zjevně opodstatněný. 11. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu. 12. Z oznámení o postoupení pohledávek vyhotoveného předchozím věřitelem a smlouvy o postoupení pohledávek má soud za zjištěné, že na žalující stranu byly postoupeny pohledávky, které jsou předmětem řízení (§ 1879, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.). 13. Listinami zachycujícími obsah smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ve spojení s kartou zákazníka sepsanou dne [datum] a stejně tak i listinami zachycujícími obsah smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a ve spojení s kartou zákazníka sepsanou dne [datum], všechny uzavřené mezi předchozím věřitelem a dlužníkem, byla prokázána tvrzení žalující strany o sjednání smluv o zápůjčkách, jejich výše a výše poplatků a úroků, které se dlužník zavázal spolu s jistinou uhradit tak, jak je uvedeno v žalobě. Bylo z nich dále zjištěno, že zápůjčky měly být spláceny v pravidelných splátkách. Součástí smluv jsou i smluvní podmínky. Listinami bylo rovněž prokázáno přenechání uvedených částek, což dlužník stvrdil vždy podpisem smlouvy o zápůjčce. 14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem z téhož dne má soud za zjištěné, že žalovaná strana byla ohledně dluhů upomenuta. 15. Soud učinil následující skutkový a právní závěr. Na žalující stranu byly postoupeny vymáhané pohledávky. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávek předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupené pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 16. Mezi dlužníkem a předchozím věřitelem byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách a dlužníkovi byly přenechány peněžní prostředky (§ 2390 o.z.). Dlužník měl zápůjčky hradit ve splátkách a zaplatit sjednané poplatky. Zákon připouští, aby smlouva o zápůjčce byla sjednána jako úplatná (§ 2392 odst. 1 o.z.), přičemž způsob úročení lze dohodnout, jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 869/2012, nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (tedy i za dobu jejího užívání po uplynutí sjednané lhůty splatnosti, nebude-li (zá) půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí (zá) půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. Nic nevylučuje (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.), aby pro případ nevrácení byl sjednán vedle předem kapitalizovaného úroku za zápůjčku, který ale pokrývá jen dobu, na kterou je splácení zápůjčky rozvrženo, i úrok pro případ, že zápůjčka nebude včas vrácena. Protože ve smlouvě byl založen na základě ujednání stran (§ 1746, § 1 odst. 2 o.z.) i závazek dlužníka k zaplacení dalších poplatků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky a dále v souvislosti s pojištěním (§ 2868 o.z.), je povinen zaplatit i je. 17. Dlužník předchozímu ani současnému věřiteli platby neuhradil, a proto byla žaloba shledána po právu. Dlužník neprokázal, že jistiny vrátil řádně a včas, je proto v prodlení a věřiteli vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 18. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách. 19. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 2. 2015 sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť neúspěch žalující strany (v rozsahu učiněného zpětvzetí) byl v poměrně nepatrné části. 20. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní ho