29 C 178/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy čerpal dlužník částku ve výši 11 000 Kč, která mu byla zaslána bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Dlužník měl úvěr vrátit do [datum] včetně poplatku ve výši 11 750,20 Kč a smluvního úroku z úvěru ve výši jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení se stalo účinným zaplacením kupní ceny za portfolio pohledávek dne [datum]. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 32 039,28 Kč a skládala se z nezaplacené jistiny ve výši 11 000 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 750,20 Kč, smluvních úroků z poskytnutí úvěru ve výši 2 057,45 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 340,03 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 391,60 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 11 000 Kč ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum]. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu v jednorázové výši 5 500 Kč, (ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl žalovaný v prodlení – zůstatek jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu pouze do výše 50 % jistiny úvěru). Ještě před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byl ceník předchůdce žalobkyně. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 11 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 %. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je Klient v prodlení, a dále náklady na vymožení pohledávky sjednané v čl. VIII. odst. VIII.1 smlouvy o úvěru. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz dlužníkovi. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ [číslo], § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi původním věřitelem [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 11. Posouzením všech provedených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit vyčíslenou smluvní pokutu, kdy smluvní pokuta ve výši 5 500 Kč nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání. 13. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za mimosoudní vymáhání, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 473 Kč (za zaslaný dopise ze dne [datum] a dvě cesty pověřeného terénního pracovníka ze dne [datum] a [datum]). 14. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 16. Lhůtu k plnění sta