29 C 187/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 901,66 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] řídil žalovaný motorové vozidlo značky Škoda, [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, přehlédl zaparkované motorové vozidlo značky BMW, [registrační značka], které zaparkoval [jméno] [jméno], a které je ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ poškozený“). Došlo ke střetu levé zadní části vozidla Škoda s levou zadní částí vozidla BMW. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako řidič vozidla, který porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, a i jako provozovatel vozidla podle ust. § 2927 o. z., a jelikož k datu nehody nebylo k uvedenému vozidlu značky Škoda uzavřeno povinné smluvní pojištění, za škodu způsobenou provozem vozidla podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“), dle § 24 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou žalovaným v plné výši. Dle § 24 odst. 9 zákona pověřila žalobkyně třetí osobu – [právnická osoba] s. r. o., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Žalobkyně, v návaznosti na provedené šetření [právnická osoba] s. r. o., uhradila majiteli uvedeného poškozeného vozidla BMW plnění ve výši 42 180 Kč na základě doložené faktury za opravu, plnění ve výši 11 500 Kč za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy (obě částky na účet oprávce) a [právnická osoba] s. r. o. náklady na likvidaci likvidátorem plnění ve výši 3 025 Kč, jako náhradu spojenou s vyřízením případu. Žalobkyně tedy v souvislosti s likvidaci škodní události vyplatila spolu částku 56 705 Kč. Na základě § 24 odst. 9 zákona vznikla žalobkyni nárok vůči tomu kdo odpovídá za škodu podle § 24 odst. 2 písm. a) b) zákona na náhradu jedné třetiny toho co za něj plnil, včetně nákladů za vyřízení případu jinou pověřenou osobou, co v daném případě představuje žalovaná částka 18 901,66 Kč. Žalobkyně si uvedenou částku uplatnila u žalovaného přípisem k uplatnění práva na náhradu ze dne [datum] a stanovila lhůtu k plnění do [datum]. A od data následujícího po této lhůtě si žalobkyně v návrhu uplatnila i nárok na úroky z prodlení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti; Dne [datum] řídil žalovaný osobní motorové vozidlo tov. zn. Škoda, [registrační značka], po místní komunikaci ul. [ulice] v [obec], kdy couval ve směru k ul. [ulice], kde se u domu [adresa] nechoval ohleduplně a nepřizpůsobil jízdu situaci v provozu, přehlédl zde zaparkované osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW, [registrační značka], které zde zaparkoval [jméno] [jméno]. Dechová zkouška k vyloučení požití alkoholu byla provedena u žalovaného s negativním výsledkem. Ke zranění osob nedošlo. Technická závada jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Provedením šetřením bylo zjištěno, že Předmětné vozidlo Škoda nemá platné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a dále že nemá platnou TP. [ulice] nehoda nahlášena dne [datum]. Výše škody poškozeného vozidla vzniklé touto škodní událostí byla vyčíslena na částku 42 180 Kč, náklady na zapůjčení náhradního vozidla byly 11 500 Kč, kterou [název žalobkyně] vyplatila dne [datum]. Následně [název žalobkyně] uplatňovala uvedené částky, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu ve výši 3 025 Kč ([právnická osoba] s.r.o.), po žalovaném, když jim stanovila lhůtu k plnění do [datum] k zaplacení částky 18 901,66 Kč (prokázáno dopisem označeným jako„ uplatnění práva na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zák. č. 168/199 Sb.“ ze dne [datum]). 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle odst. 2 téhož ustanovení povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Dle ustanovení § 2930 o. z. nelze-li provozovatele určit, platí, že jím je vlastník dopravního prostředku. 6. Dle ustanovení § 1 odst. zákona nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, 1 a) silnici, 2) místní komunikaci 3) a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná 4) (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Dle ustanovení § 3 odst. 2 věty prvé zákona, je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona poskytuje [anonymizováno] z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. 8. Dle ustanovení § 24 odst. 4 věta první zákona má poškozený právo uplatnit nárok na plnění podle odstavce 2 písm. (mj.) b) proti [anonymizováno] za stejných podmínek, za nichž by mohl uplatnit nárok na plnění proti pojistiteli (§ 9). Dle ustanovení § 24 odst. 6 zákona poskytuje kancelář poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel (§ 6 odst. 2 a 5, § 7 až 10). 9. Dle ustanovení § 24 odst. 9 věta první zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká [anonymizováno] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. 10. Žalobkyně na základě předložených důkazů prokázala, že žalovaný způsobil dopravní nehodu vozidlem, které provozoval. Vzhledem k tomu, že k tomuto vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění tzv. pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla žalobkyni, na základě výše uvedených ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti, povinnost z garančního fondu poskytnout poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem (nepojištěného) vozidla. Následně jí na základě téhož zákona vznikl popsaný nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle citovaného ustanovení § 24. Žalobkyně svoji povinnost splnila, uhradila poškozenému dopravní nehodou vzniklou škodu a s ní spojené další náklady a vyzvala k její náhradě žalovaného. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud z těchto důvodů považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky za oprávněný, a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 11. Žaloba tedy byla shledána důvodnou. Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 9 zákona vznikl žalobkyni výplatou plnění z garančního fondu nárok vůči žalovanému na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou žalobkyní vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. K tomuto nároku přísluší dle § 1968 o. z. a § 1970 o. z. také nárok na úrok z prodlení. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v požadované částce 800 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek. 13. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovaným stanovena