29 C 406/2022-14 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 056 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 116,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 056 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila především tím, že s žalovaným uzavřela distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] Úvěrovou smlouvu (dále jen„ Smlouva“). K uzavření Úvěrové smlouvy může dojít prostřednictvím internetových stránek společnosti [právnická osoba] na [webová adresa], případně v mobilní aplikaci společnosti [právnická osoba]„ [příjmení]“ v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně mobilní aplikace [příjmení], která stejně jako internetové stránky funguje pouze na základě zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Žalovanému byl zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu byla následně smlouva uzavřena. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, v případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti [právnická osoba] nebo žalovaným zaslán výpis z vlastního bankovního účtu. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě úvěrové smlouvy poskytl žalovanému dne [datum] částku 15 000 Kč, a to na účet označený žalovaným ve smlouvě č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč. Celková výše úvěru společně s poplatkem za jeho poskytnutí a ostatními sjednanými poplatky je splatná za 24 měsíců od jeho poskytnutí. Žalobkyně a žalovaný dále sjednali doplňkové služby v podobě poplatku za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, která umožňuje klientovi v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru o 30 dnů. Úvěr byl splatný ve 24 pravidelných měsíčních splátkách. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, který byl sjednán ve Smlouvě. V rámci první, deváté až dvacáté čtvrté splátky se úrok nevynáší. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyni informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadal při uzavírání Úvěrové smlouvy, k jeho úhradě. Žalobykně proto žalovanému naúčtovala celkem 1 500 Kč za poplatky spojené s prodlením s platbami. Dále byly žalovanému účtovány účelně vynaložené náklady ve výši celkem 460 Kč. Účelně vynaložené náklady účtovala žalobkyně v souladu s ustanovením Smlouvy, jedná se o náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Žalobkyně evidovala ke dni sepsání žaloby za žalovaným stranou pohledávku ve výši 20 056 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 15 000 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úroku v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a [anonymizováno] pokut v celkové výši 1 500 Kč. Příslušenství pak představuje zákonný úrok z prodlení z 20 056 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 116,52 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů soud učinil následující skutkový a právní závěr. 5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytovala finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a úvěr splatit do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla sjednanou částku dne [datum] převodem na bankovní účet uvedený ve Smlouvě. Z listiny označené jako„ výpis čerpání, splátek a úhrad“ bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni na vyčerpané jistině dluží částku 15 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit do 24 měsíců od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za jeho poskytnutí, celkem tedy částky 15 495 Kč. Dále se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 4 x 99 Kč, tj. 396 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba] Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ opoždění se se zaplacením splátky, ve výši 10 % z jistiny úvěru, celkem 3 smluvní pokuty ve výši 500 Kč, v případě že splátka zaplacená žalovaným nepřesáhlas částku 500 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. 7. Dle ustanovení § 1757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Dle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. 8. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Žalovaný porušil ve smlouvě sjednané podmínky a úvěrovanou částku s poplatky žalobkyni nezaplatil (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně za oprávněnou jak do jistiny, stejně tak i pokud jde o sjednané poplatky související s čerpáním úvěru a smluvní pokuty, která byla mezi účastníky sjednány, uložil žalovanému uhradit pohledávky žalobkyně, tedy částku 20 056 Kč. 13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhově