29 C 454/2021-165 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu částku 113 268 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 113 268 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce ([právnická osoba], a.s.) žalované dne [datum] peněžní prostředky v celkové výši 754 141,80 Kč. Žalovaná uvedené finanční prostředky k tomuto dni vyčerpala z úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala splatit úvěr poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z poskytnutého úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 800 Kč, splatných vždy k 10. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. Datum splatnosti splátek úvěru se posunulo z 10. dne na 17. den v měsíci. Žalovaná v souladu s příslušnými VOP odstoupila od uzavřené Smlouvy. Dosud nesplatné pohledávky z úvěrové smlouvy se tak staly splatnými a žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku nejpozději do 30 dnů od doručení odstoupení. Odstoupení ze strany žalované bylo doručeno dne [datum], Žalovaná však své splatné závazky ze Smlouvy řádně a včas neuhradila. Dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 113 268 Kč. Ke dni podání žaloby nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho. Uhrazení zákonného úroku z prodlení žalobce požaduje od [datum], neboť odstoupení od Smlouvy bylo žalobci doručeno dne [datum]. 2. Rozsudek prvního stupně byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 2. 2023 Odvolací soud vytknul sodu podepsanému, že neodstranil nedostatky ve vylíčení rozhodných skutečností. 3. Žalobce totiž v žalobě tvrdil pouze, že dlužnou částku tvoří„ jistina úvěru ve výši 113 268 Kč“. Toto tvrzení nebylo do vyhlášení napadeného rozsudku upraveno a teprve v průběh odvolacího řízení (ve vyjádření k odvolání) a ve shodě s „ výpisem“ z úvěrovém účtu přiloženým k žalobě (č. l. 9 - 29 spisu) rozlišil v požadavku na 113 268 Kč: jistinu ve výši 100 249,57 Kč, úroky ve výši 10 341,83 Kč, pojistné 1 281,80 Kč, náklady na vymáhání („ poplatky“) 600 Kč a pokutu 794,80 Kč. Dle odvolacího soudu žalobce neuvádí a nedokládá, kdy byly peníze v hodnotě„ 100 249,57 Kč“ žalované poskytnuty. Vylíčeno není, z jaké jistiny (splátek) v jaké procentní výši a počínaje jakým dnem (jakými dny) je požadován sumarizovaný úrok a chybí také tvrzení o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároků na zaplacení pojistného, poplatků a pokuty. Absence takových tvrzení v žalobě znemožňuje, aby soud o žalobě rozhodl, aniž by žalobce postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval k jejich doplnění a prokázání. 4. Podepsaný soud dle závazné instrukce odvolacího soudu vyzval žalobce k doplnění tvrzení. Žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] doplnil svou žalobu a současně vzal svoji žalobu částečně zpět co do částky 8 782,37 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum]. Své podání odůvodnil tím, že částka 8 782,37 Kč představuje rozdíl mezi částkou 11 945,80 Kč (představuje vyúčtované pojistné ve výši 11 945,80 Kč) a částkou 3 163,43 Kč (představuje pojištění ze všech předepsaných splátek z titulu zneužití karty sjednané v úvěrové smlouvě ve výši 1% ze splátky. Dále ve svém podání konkretizoval žalovanou částku. Dle žalobce tedy žalovaná částka sestává z částky 92 749 Kč, představující celkovou dlužnou jistinu do účinnosti odstoupení (včetně jistiny z dlužných splátek), částky 10 341,83 Kč, představující dlužný smluvní úrok do účinnosti odstoupení ze strany žalované), částky 600 Kč, představující náhradu nákladů za vymáhací proces a částky 794,80 Kč, přestavující smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek (smluvní pokuta naúčtována dne [datum] ve výši 120 Kč, dále dne [datum] ve výši 273,60 Kč, dále dne [datum] ve výši 401,20 Kč). Závěrem dodal, že v době uzavření smlouvy nebyl povinen zkoumat úvěruschopnost žalované. Rovněž dodal, že žalovaná svůj úvěr bezmála 10 let řádně splácela. 5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 6. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 7. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobce rozhodl soud dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení v této věci částečně zastavil. 8. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne [datum]. K jednání Krajského soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, stejně tak vyhlášení rozhodnutí dne [datum]. K jednání Okresního soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno uložením. K jednání Okresního soudu nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno uložením. 9. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 26 990 Kč na nákup spotřebního zboží (nádobí). Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 18,12 % p. a. a poplatkem ve výši 5 386 Kč předchůdci žalobce zaplatit v celkové výši 32 376 Kč. Žalovaná se zavázala uvedené splatit v 24 měsíčních splátkách po 1 349 Kč. Součástí Smlouvy bylo pod bodem C ujednání o revolvingovém úvěru. Dle tohoto ujednání žalovaná požádala o poskytnutí úvěrového rámce až do výše 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná od roku září 2010 čerpala do dubna 2021 finanční prostředky a průběžně tyto splácela žalobci. Celkem uhradila 809 627,61 Kč. Na jistině jí zbývá uhradit částka 113 268 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalovaná odstoupila od úvěrové smlouvy [číslo]. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána k zaplacení 113 268 Kč. 10. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obchodní zákoník“), protože jde o tzv. absolutní obchodní závazkový vztah (§ 261 odst. 3 obchodního zákoníku), tedy vztah, který se řídí obchodním zákoníkem bez ohledu na povahu účastníků. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti o. z. včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. V daném případě tedy obchodním zákoníkem, ve znění rozhodném k okamžiku uzavření předmětné smlouvy. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 502 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Dle § 503 odst. 1 věta prvá obchodního zákoníku závazek platit úrok je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle § 504 obchodního zákoníku dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Dle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí př