29 C 71/2023-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 423 031,70 Kč s úrokem kapitalizovaným od [datum] do [datum] ve výši 23 887,30 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným od [datum] do [datum] ve výši 814,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 423 031,70 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 9,90 % ročně z částky 423 031,70 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tak, že s žalovaný se společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce na kliknutí [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze spolu s úrokem ve výši 9,90% p. a. vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný však své závazky řádně neplnil a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění zbývající části dluhu, což bylo žalovanému oznámeno Prohlášením o okamžité splatnosti spolu s výzvou k úhradě dluhu ze dne 7. 2. 2022. Žalovaný dluh i přesto neuhradil a žalobkyně se proto domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 423 031,07 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 23 887,30 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 814,56 Kč, smluvního úroku ve výši 9,90 % ročně z částky 423 031,70 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 423 031,70 Kč od [datum] až do zaplacení. Předchůdce žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba], a.s., přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. Společnost I- [právnická osoba] následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvu o [anonymizováno] na [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] a informací o úvěru má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu, na základě níž se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 500 000 a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 579,88 Kč spolu s úrokem ve výši 9,9 % a RPSN ve výši 10,35 % splatných vždy k 15. dni v měsíci a celkovou částku k vrácení ve výši 794 196,68 Kč. Ze zesplatňovacího dopisu ze dne 7. 2. 2022 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně provedl zesplatnění, neboť úvěr nebyl pravidelně splácen a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky ve výši 447 732,93 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu klienta má soud za prokázané, jakým způsobem a v jakých intervalech a částkách žalovaný poskytnutý úvěr čerpal a dále, že žalovaný předchůdci žalobkyně úvěr řádně nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a předchůdkyně žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na předchůdkyni žalobkyně postoupena pohledávka za žalovaným plynoucí ze smlouvy [číslo], v žalované výši. Dále ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že o postoupení žalované pohledávky plynoucí z výše uváděné smlouvy z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován tímto oznámením. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky. Výzva byla žalovanému zasílána na korespondenční adresu prostřednictvím doručovatele poštovních služeb. 5. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením. 6. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 7. Právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit. Žalovaný poskytnutou částku úvěru čerpal, avšak dlužnou částku neuhradil. 8. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, v žalované výši. O tomto byl žalovaný informován dopisem. 9. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 10. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 11. Posouzením všech žalobkyní předložených listinných důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 54 383,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 922 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 423 031,07 Kč sestávající z částky 10 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 020 Kč za výzvu k plnění