31 C 126/2023-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhá zaplacení částky 67 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 67 100 Kč od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, který žalovaný čerpal jako podnikatel. Smlouva byla uzavřena dne [datum], úvěr činil 38 000 Kč a měl být splacen do [datum] nejpozději. Pro případ prodlení s každou splátkou byla sjednána sankce 500 Kč, pro prodlení s pěti splátkami činí 2 500 Kč a dále žalobkyně požaduje poplatek 26 600 Kč za dobu od poskytnutí úvěru do doby konečné smluvené splatnosti, žalovaný neuhradil ničeho. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobce [webová adresa], žalovaný zde uvedl svůj e-mail a telefon, smlouvu uzavřel pod kódem zaslaným na telefon po zadání uživatelského jména. Žalobce úvěr vyplatil [datum] na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně žádá ověření majitele účtu a případně, nechť je přiznáno bezdůvodné obohacení. 2. Ve smlouvě o úvěru ze dne [datum] vystupuje žalovaný jako osoba podnikající pod svým [IČO] odpovídající živnostenskému rejstříku žalovaného, dle obsahu smlouva není uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru, úvěr měl sloužit k financování podnikatelských potřeb žalovaného, obsahuje ujednání o žalobou popsaném postupu uzavření, podpisem smlouvy požádal žalovaný o vyplacení úvěru. [příjmení] jistiny 38 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit žalobci i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1% denně z jistiny od poskytnutí úvěru do doby zaplacení, a to ve lhůtě 70 dní, nejpozději do [datum] v měsíčních splátkách po 12 920 Kč splatných [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Poplatek 1% denně z dlužné částky je zde i po dobu 90% v případě prodlení, od 91.ve výši 0,02% denně, jako další sankce smluvní pokuta 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoliv splátky, při prodlení se zaplacením úvěru či jeho části (zde pro neuhrazení ani v rámci 30 dní dle výzvy žalobce) úroky z prodlení do 90 dnů z nesplacené jistiny 0,5% denně a od 91. 0,02% denně a smluvní pokuta 0,1% denně z nesplacené jistiny. Částka 38 000 Kč dle výpisu platby přes bránu The Pay byla zaslána dne [datum] na účet č. [bankovní účet]. Dle potvrzení banky citovaného účtu je majitelem účtu žalovaný a platba byla připsána dne [datum]. Předžalobní výzva z [datum] byla téhož dne dle podacího lístku vypravena žalobcem žalovanému. Podle živnostenského rejstříku v době uzavření smlouvy žalovaný podnikal v oboru IT, technických návrhů a projektování elektrických zařízení, smlouvou požádal o úvěr, neposkytoval své služby, ale úvěr si dle smlouvy bral pro potřeby svého podnikání. Žalobce vystupoval jako poskytovatel nebankovních podnikatelských úvěrů. 3. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 4. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o.z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o.z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu. 5. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 6. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 9. Dle § 433 o.z.: Kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran (odst. 1). Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním (odst. 2). 10. Smlouva o úvěru byla sjednána na dálku mezi podnikateli, ovšem žalovaný zde jednal mimo svou podnikatelskou náplň, neposkytoval své služby dle živnostenského rejstříku, byl v roli slabší strany žádající o úvěr, zatímco žalobce vystupoval v rámci svého oboru, poskytování úvěrů podnikatelům. To odpovídá i zprostředkování smlouvy, kdy žalovaný si na webu žalobce vyhledal znění smlouvy (nabídku žalobce) a postupoval jednotlivými kroky zde uvedenými k jejímu uzavření (přijetí). Prokázáno bylo výpisy účtů poskytnutí jistiny úvěru právě žalovanému, nejpozději mělo být plnění dle smlouvy vráceno [datum], dle žalobního návrhu žalovaný ničeho neuhradil, nic jiného nebylo v řízení prokázáno, žalovaný toto nedoložil. Soud i s ohledem na § 433 o.z. shledává ujednání o poplatku za nepřiměřený, na úkor žalovaného – kdy poskytnut byl úvěr 38 000 Kč, ale poplatek za poskytnutí činí až 1% denně z celého úvěru do zaplacení, povinnost vrátit 26 600 Kč za 70 dní se jeví neúměrná výši úvěru i době zaplacení i nákladům, které si je nutné představit jako účelně vynaložené náklady poskytnutí. Přičemž náklady by neměly sanovat rizikovost úvěru, nenahrazují možnost sjednat si úroky jako odměnu za poskytnutí peněz, přičemž neodpovídají ani obvyklé výši poplatků bank či poplatkům v nebankovním sektoru známým soudu z jeho soudní praxe (obvyklé jsou jednorázové poplatky 2- 3% z jistiny, vedle nich jinak specifikované poplatky v řádu stokorun měsíčně za vedení úvěrové účtu). Nadto jsou zde byť žalobou neuplatněné další kumulované smluvní sankce za prodlení – poplatek při prodlení, smluvní úrok z prodlení, smluvní pokuta z prodlení (za jednotlivé splátky, i jdoucí pro neuhrazení ve lhůtě výzvy před celkovou splatností). Soud ze shora uvedených důvodů má ujednání o poplatcích v dané výši za rozporné s dobrými mravy, byť se jedná o smlouvu mezi podnikateli, byly dány zvláštní okolnosti sjednávání, kdy žalovaný vystupoval jako slabší strana úvěrové smlouvy (neprofesionál) a takto přijímal na stránkách žalobce připravenou nabídku s danými smluvními podmínkami – nepřiměřeně vysokým poplatkem i při řádném plnění (poplatek i při řádné době plnění do 70 dní činí 70% jistiny) nadto s dalšími smluvními sankcemi, a proto tuto část obsahu smlouvy shledává soud absolutně neplatnou (obdobně srov. judikát NS ČR sp.zn. 23 ICdo 56/2019). K neplatnosti je třeba přihlédnout i bez návrhu. Přitom lze mít za to, že se dle smlouvy jednalo o obsahově oddělitelnou část smlouvy o sjednání poplatku a jeho výši, i bez poplatku by mohla být smlouva uzavřena a lze předpokládat, že žalovaný čerpající úvěr měl jinak zájem smlouvu uzavřít. Pro neplatnost v části poplatku za poskytnutí soud přiznal k zaplacení pouze jistinu 38 000 Kč a požadovaný zákonný úrok z prodlení pro prodlení s jeho vrácením, v tomto rozsahu byla žaloba po právu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť rozdíl úspěchu a neúspěchu zde činí 14 % (žalovaný nárok do doby vyhlášení včetně příslušenství 75 567 Kč, přiznaný nárok 42 795 Kč). Celkové náklady sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 684 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67 100 Kč sestávající z částky 3 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, celkem 17 639,60 Kč Náklady poměrné činí 2 470 Kč. 12. Na žalovaný nárok nemělo vliv insolvenční řízení žalovaného skončené splněním 23.7.2021, když pohledávka vznikla po něm.