90 C 277/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se v řízení po žalované domáhala zaplacení 32 677 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovanou dne [datum] uzavřela distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla téhož dne žalobkyni 24 300 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 6 080 Kč a poplatek za možnost odkladu splatnosti úvěru až o dva měsíce 110 Kč, a to jednorázově do [datum]. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni nesplnila řádně a včas. Dále se žalovaná zavázala ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení s úhradu dluhu zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za období od prvního dne prodlení [datum] do [datum]. Žalovaný nárok sestává z dlužné jistiny 24 300 Kč, smluvní pokuty 2 187 Kč, poplatku za sjednání úvěru 6 082 Kč a poplatku za možnost odkladu splatnosti úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení z 30 490 Kč od [datum] do zaplacení. Do podání žaloby žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru [anonymizováno] hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis [anonymizováno] rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobkyně dále nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované vedených [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno]), dále insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaná byla schopna své závazky splácet, nebyla veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně posoudila informace o transakcích na účtech žalované. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila [částka]. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě se nevyjádřila. 4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 5. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: 6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne [datum]. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované 24 300 Kč převodem na bankovní účet žalované [bankovní účet] uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu poplatkem za sjednání úvěru 6 080 Kč v jedné splátce do [datum] dnů. Dále si strany sjednali službu„ [anonymizována dvě slova]“ za poplatek 110 Kč. Celkově měla žalovaná uhradit částku 30 490 Kč, RPSN činilo 1 413,36 %. 7. Všeobecné obchodní podmínky obsahují ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalované s plněním dluhu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky limitovanou 50% jistiny úvěru. 8. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalovaná je majitelkou účtu č. [bankovní účet], a že na něj žalobkyně nahlédla dne [datum]. Z přehledu vyplacených transakcí soud zjistil, že z účtu žalobkyně odešla dne [datum] platba ve výši 24 300 Kč na účet [bankovní účet]. 9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná uvedla, že ve společné domácnosti žijí [anonymizováno] osoby, z toho [anonymizováno] osoby mají příjem, pravidelné měsíční výdaje na půjčky činí 5 000 Kč, na bydlení 0 Kč, nezbytné výdaje 0 Kč, zbytné výdaje 1 000 Kč, příjmy 20 000 Kč. Žalobkyně přiřadila žalované regionální koeficient 1, zohlednila 2 nepracující členy domácnosti, přiřadila rezervu pro výdaje 700 Kč, vypočítala minimální výdaje 6 895 Kč a na základě toho dospěla k disponibilnímu příjmu 9 400 Kč při doporučeném počtu prodloužení čtyři. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo jako úspěšné. Ze scanu občanského průkazu plyne, že se jedná o občanský průkaz žalované. 10. Z výpisu o identifikovaných příjmech plyne, že žalobkyně potvrzuje, že identifikovala čistý měsíční příjem žalované [částka]. 11. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě 34 978,47 Kč a nákladů právního zastoupení do tří dnů a tuto výzvu odeslala žalované téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě. 12. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o [anonymizováno] posuzování úvěruschopnosti navrženou žalobkyní k důkazu a soudem provedenou, soud zjistil, že svým obsahem se jedná o obecné rozšíření žalobních tvrzení ke způsobu, jakým žalobkyně postupuje při posuzování schopnosti svých klientů splácet úvěr, které neobsahuje žádné konkrétní informace týkající se posuzování projednávaného případu. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně, aby učinil dotaz na banku žalované [právnická osoba], zda byla v období od [datum] do [datum] převedena částka 24 300 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] a zda je tento bankovní účet žalované, resp. zda má žalovaná k účtu dispoziční oprávnění, neboť tyto skutečnosti byly prokázány v řízení jinými důkazy. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 20. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 21. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou