28 C 159/2025-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalobkyně tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, tuto žalobkyně není schopna doložit, původní věřitel vyplatil žalované celkem , částka, , v platbách , částka, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Pohledávka žalované byla smlouvami po postoupení pohledávek postoupena nejprve společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . poté žalobkyni. Žalovaná neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní upomínky dne , datum, .3. Žalovaná nic netvrdila, k věci se nevyjádřila. K jednání konanému dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, jednání bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalované.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.5. Ze seznamu postoupených pohledávek a smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a ze dne , datum, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Předmětem převodu jsou pohledávky ze smluv o úvěru.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , sdělila žalované, že její pohledávku postoupila na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a ta následně společnosti , právnická osoba, .7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě celkové částky , částka, , jinak bude pohledávku vymáhat soudně.8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla zaslána částka , částka, dne , datum, , částka , částka, dne , datum, a částka , částka, dne , datum, .9. Z poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zasílal žalované dne , datum, písemnost.10. Ze zprávy , právnická osoba, (č. l, Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, byl účtem žalované a dne , datum, byla na tento účet zaslána od společnosti , právnická osoba, částka , částka, , dne , datum, od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . částka , částka, a dne , datum, od společnosti , Anonymizováno, , částka, .11. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.12. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.14. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.18. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.19. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru, jejíž podrobnosti nebyly ani tvrzeny ani prokázány, ovšem z provedeného dokazování, zejména ze smlouvy o postoupení pohledávek je zřejmé, že byly na žalobkyni postoupeny pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně je rovněž společností zabývající se poskytováním nebankovních úvěrů. Není tak důvod, aby se na danou věc nevztahovala zákonná úprava dle z. s. ú. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).20. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).21. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávek a to, že její právní předchůdkyně žalované vyplatila částku , částka, , žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by dluh uhradila, že by jí povinnost k úhradě dlužné částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost uhradit částku , částka, . Ve zbývající části představující nárok na úrok z prodlení soud žalobu zamítnul, neboť žalovaná v prodlení s plněním není (k tomu viz výše).22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř., i kd