Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku , částka, . Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Dlužná částka , částka, se skládá z jistiny úvěru ve výši , částka, . Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva doručen a do datové schránky jejího právního zástupce. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému celkem částku , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky do , datum, s úrokovou sazbou , Anonymizováno, % odpovídající částce , částka, . Splatnost byla sjednána 30 dnů od poskytnutí úvěru. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti Klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění Klienta, je Klient povinen zaplatit Věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku , částka, (nejvýše tři zpoplatněné upomínky) (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne , datum, ). Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, byla celková částka úvěru navýšena na , částka, , úrok byl sjednán ve výši , Anonymizováno, % v odpovídající výši , částka, , ostatní ustanovení smlouvy zůstala nedotčena (prokázáno dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, ). Předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku , částka, , a to dne , datum, částku , částka, a dne , datum, (prokázáno výpisy z účtu předchůdkyně žalobkyně). Dodatkem č. , hodnota, a dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru byla prodloužena splatnost, která byla dodatkem č. , hodnota, prodloužena do , datum, .6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byl na žalobkyni postoupen soubor pohledávky včetně pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Změna věřitele byla žalovanému oznámena (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou právním zástupcem žalobkyně (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , Anonymizováno, ).7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená.11. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.12. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který úvěr čerpal v konečné výši , částka, prostřednictvím bezhotovostních plateb. Úvěr měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve sjednané výši do 30 dnů od poskytnutí poslední platby, tedy do , datum, . Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky do doby splatnosti nevrátil. Žalovaný předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, vznikl žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.13. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .15. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobce a jeho advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.