Okresní soud v Liberci 12 C 76/2026-33 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka, společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále též „předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s počátečním limitem , částka, a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 29.9 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný dále v úvodní části Smlouvy ve spojení s čl. 5.1 Všeobecných pojistných podmínek č. , hodnota, – , Anonymizováno, vyslovil svůj souhlas s přistoupením k pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se kromě měsíčních splátek jistiny a úroku zavázal v rámci měsíční splátky hradit měsíční pojistné stanovené částí B) Sazebníku ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu (varianta pojištění , Anonymizováno, ). Žalovaný úvěr čerpal jednou, a to ve výši , částka, dne , datum, . Žalovaný poté poskytl jedinou platbu, a to dne , datum, ve výši , částka, , kterou uhradil kromě poplatků za upomínky odeslané žalovanému v souvislosti s prodlením s úhradou splátek splatných dne , datum, a , datum, také 3 splátky splatné ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . Z důvodu prodlení žalovaného předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy s účinností ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši , částka, představuje dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužné smluvní pokuty ve výši , částka, a úroky z úvěru dlužné k datu odstoupení od Smlouvy ve výši , částka, .2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. b) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal, Anonymizováno4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s počátečním limitem , částka, a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 29.9 % ročně, a to v minimálních měsíčních splátkách po , částka, včetně pojistného splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný dále v úvodní části Smlouvy ve spojení s čl. 5.1 Všeobecných pojistných podmínek č. , hodnota, – , Anonymizováno, vyslovil svůj souhlas s přistoupením k pojištění schopnosti splácet úvěr, za což se kromě měsíčních splátek jistiny a úroku zavázal v rámci měsíční splátky hradit měsíční pojistné stanovené částí B) Sazebníku ve výši 0,65 % z výše aktuálního dluhu (varianta pojištění , Anonymizováno, ). Součástí smlouvy byly smluvní podmínky a sazebník poplatků (prokázáno smlouvou o úvěru č. , hodnota, ). Pro případ ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce byl sjednán sankční poplatek ve výši , částka, , poplatek ve výši , částka, za odeslání 1. upomínky a poplatek , částka, za odeslání 2. upomínky (prokázáno Sazebníkem poplatků). Žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, dne , datum, (prokázáno oznámením o odchozí platbě). Žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, , která byla započtena v částce , částka, na jistinu, v částce , částka, na úrok a v částce , částka, na poplatky. Poté již ničeho neuhradil (prokázáno přehledem splátek). Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě částky , částka, (prokázáno Odstoupením od smlouvy včetně podacího archu). Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky).5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.6. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr, ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 29,9 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplnil svůj závazek splácet řádně a včas poskytnutý úvěr, zohlednění přijatých plateb činí dluh na jistině , částka, . Tím, že se žalovaný dostal do prodlen splátek, vzniklo žalobkyni právo požadovat okamžitou úhradu celé neuhrazené dlužné částky. Ukončením smlouvy ze strany předchůdkyně žalobkyně, ke kterému došlo v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru delšího než , Anonymizováno, měsíce, vznikl předchůdkyní žalobkyně právo na sankční poplatek ve výši , částka, , který soudu posoudil jako smluvní pokutu. V souladu se smlouvou se neuhrazená jistina dále úročí sazbou sjednanou ve smlouvě. Žalovaný skutečnost, že by nějakou další částku, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni uhradit.7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.