Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud v Liberci 15 C 105/2026-21 – Náklady řízení

Okresní soud v Liberci · 15. 7. 2026

náklady řízení · neplatnost smlouvy · dokazování · smlouva o úvěru · postoupení pohledávky

Aplikovaná ustanovení

7
§ 9
Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů
§ 2395
Občanský zákoník
§ 142
Občanský soudní řád

Související právní otázky

1

O co šlo

o zaplacení částky 11 597 Kč s příslušenstvím

1

Předmětem řízení žalobkyně učinila částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že původní věřitelka , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, . Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté , Anonymizováno, prostředky nevrátil. Původní věřitelka poskytuje úvěry prostřednictvím , Anonymizováno, webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně , Anonymizováno, telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, zaslal žalovaný žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností dne , datum, . Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Úvěr byl poskytnut dne , datum, z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitelka identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi původní věřitelkou, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Dluh nebyl žalovaným uhrazen dle předžalobní upomínky.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Z předložených , Anonymizováno, důkazů má soud prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala umožnit žalovanému čerpání úvěru ve výši , částka, , kdy se žalovaný naopak zavázal půjčené prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem , Anonymizováno, % ročně a poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, , popř. , částka, v případě překročení doby splatnosti, nejpozději do , datum, (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ). Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že původní věřitelka zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, částku ve výši , částka, . Z informací o vlastníkovi bylo zjištěno, že vlastníkem bankovní účtu č. , č. účtu, je právě žalovaný. Z dokumentu označeného jako „, Anonymizováno, klienta k půjčce č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že deklarované čisté měsíční příjmy žalovaného činí , částka, a deklarované měsíční výdaje činí , částka, (, částka, - splátka hypotéky, , částka, - náklady na bydlení, , částka, – ostatní výdaje). Postoupení pohledávky bylo doloženou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , jehož součástí byla také předžalobní upomínka ze dne , datum, , v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení. Dle dodejky byl tento dopis žalovanému odeslán dne , datum, .5. Přestože byla žalobkyně vyzvána k doložení důkazů ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného, ničeho nedoložila.6. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.10. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.15. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původní věřitelkou žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu (shodnou s adresou trvalého pobytu uvedenou shora v záhlaví tohoto rozsudku).17. Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť původní věřitelka se na jejím základě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.18. Předmětem podnikání původní věřitelky je , Anonymizováno, poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je původní věřitelka podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.19. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že původní věřitelka s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně soudu ničeho nedoložila ke zkoumání příjmové a výdajové stránky žalovaného původní věřitelkou. Z dokumentu označeného jako „, Anonymizováno, klienta k půjčce č. , hodnota, “ bylo prokázáno, že původní věřitelka stanovila deklarované čisté měsíční příjmy žalovaného na částku , částka, a deklarované měsíční výdaje na částku , částka, (, částka, - splátka hypotéky, , částka, - náklady na bydlení, , částka, – ostatní výdaje). Soud má důvodné pochybnosti o původní věřitelkou stanovené výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, a to jednak s ohledem na výši deklarovaných nákladů na bydlení v částce , částka, , kdy lze mít pochybnosti, že by tato částka byla postačující vzhledem k normativním nákladům bydlení v místě bydliště žalovaného, tak vzhledem ke stanovené výši ostatních výdajů, když částka , částka, je dle názoru soudu nedostatečná pro hrazení pravidelných měsíčních nákladů za stravu, ošacení, drogerii, léky, dopravu, mobilní telefon apod. S ohledem na tyto důvodné pochybnosti o výši pravidelných měsíčních výdajů žalovaného je o to více nutno trvat na ověření výdajové stránky žalovaného, což učiněno nebylo. Je tak zřejmé, že původní věřitelka porušila svou zákonnou povinnost ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností.20. Protože původní věřitelka v rámci předsmluvních povinností nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 z. s. ú., je třeba smlouvu o úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ).21. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem.22. Žalovanému byly na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil, zbývá tak zaplatit , částka, . Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že svůj dluh vůči žalobkyni splnil, že mu povinnost k zaplacení této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku , částka, žalobkyni zaplatit.23. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokazoval.24. Neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. má dále za následek, že povinnost úvěrovaného žalovaného vrátit peníze z takovéto smlouvy není vázána na výzvu žalobkyně. Tato povinnost žalovaného je podmíněna případnou dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Vzhledem k tomu, že v dané věci splatnost účastníky dohodnuta nebyla, určil ji soud, v jak je uvedeno výše, v obecné třídenní pariční lhůtě. Proto není žalovaný v prodlení s plněním dluhu , částka, (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky a soud žalobu do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky , částka, tedy zamítl.25. Konečně vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení jakéhokoliv smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši či běžící úrok.26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud proto v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, náhradu nákladů poměrně rozdělil. Požadoval-li žalobkyně ke dni , datum, zaplacení celkem částky , částka, (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) a byla-li žalobkyni přiznána pouze částka , částka, , měla žalobkyně úspěch pouze do , Anonymizováno, %. Odečte-li soud od úspěchu , Anonymizováno, % neúspěch , Anonymizováno, %, má žalobkyně nárok na , Anonymizováno, % účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze , Anonymizováno, úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně , Anonymizováno, paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Celkem by tedy žalobkyni náležela při plném úspěchu ve věci náhrada nákladů ve výši , částka, . Protože má však nárok pouze na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % z , částka, , přiznal soud žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, .27. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.