Návrhem se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným , Anonymizováno, způsobem Smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se zavázala žalovanému poskytnout , Anonymizováno, úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal poskytnuté , Anonymizováno, prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných , Anonymizováno, splátkách. První splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Nedílnou součástí Smlouvy byly mj. i , Anonymizováno, obchodní podmínky. Rovněž žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného, když od něj zjistila informace o počtu členů domácnosti majících příjem, pravidelných měsíčních výdajích, čistých měsíčních příjmech, ověřených čistých měsíčních příjmech a další. Dále ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech (evidence exekucí, insolvenční rejstřík, neplatné doklady, hledané osoby, politicky aktivní osoby, katastrální rejstřík, „sankční seznamy“ a byly prověřeny interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti provedla žalobkyně podle metodiky schválené , Anonymizováno, , když nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , insolvenčního rejstříku a centrální evidence , Anonymizováno, ) a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen závazky splácet. Žalovaný správnost údajů potvrdil ve Smlouvě a byl identifikován prostřednictvím služby , Anonymizováno, , tím, že společnosti , Anonymizováno, zpřístupnil svůj bankovní účet. Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně v osmdesáti platbách od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Žalovaný si dále zvolil volitelnou službu „, Anonymizováno, “ za poplatek , částka, . Žalovaný se dle čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, a čl. , Anonymizováno, , Anonymizováno, Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný uhradil před podáním žaloby celkem , částka, , z toho bylo , částka, započteno na jistinu a , částka, na příslušenství. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných , Anonymizováno, splátek, žalobkyně dále dle čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, Smlouvy vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalobkyně je dále oprávněna v souladu s čl. , Anonymizováno, odst. , Anonymizováno, Smlouvy požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne , datum, . Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši , Anonymizováno, % , Anonymizováno, ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném , Anonymizováno, období od , datum, do , datum, . Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů [§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.]. Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.3. Z předložených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené Smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:4. Ze Smlouvy soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným , Anonymizováno, podepsána dne , datum, . Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše , částka, jako , Anonymizováno, úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně. Konkrétní částka, kterou je klient oprávněn čerpat k určitému okamžiku je dána maximální částkou k čerpání, která může být nižší než nevyčerpaná část kreditního rámce. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s úrokem , Anonymizováno, % , Anonymizováno, a s poplatkem za vyplacení tranše úvěru , Anonymizováno, % z čerpané částky, počínaje , datum, , konče , datum, . Dále si strany sjednali službu „, Anonymizováno, “ za poplatek , částka, za , Anonymizováno, vyplacení každé tranše v případě aktivace této služby. RPSN činilo , Anonymizováno, %. V případě prodlení úvěrovaného obsahovala smlouva nárok úvěrujícího na zaplacení smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž bude úvěrovaný v prodlení.5. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, a že na něj žalobkyně nahlédla dne , datum, .6. Totožnost žalovaného byla doložena výpisem , Anonymizováno, .7. Z , Anonymizováno, o posouzení úvěruschopnosti vypracovaného žalobkyní soud zjistil, že žalovaný uvedl, že v domácnosti žije , Anonymizováno, , pravidelné měsíční výdaje na , Anonymizováno, činí , částka, , na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje nebyly uvedeny, ostatní zbytné výdaje , částka, , výše ověřeného čistého příjmu , částka, , výše měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem , částka, . Žalobkyně přiřadila žalovanému regionální koeficient 1, přiřadila rezervu pro výdaje , částka, , vypočítala minimální výdaje , částka, a na základě toho dospěla k disponibilnímu příjmu , částka, při doporučeném počtu prodloužení 0. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo jako úspěšné.8. Z přehledu , Anonymizováno, transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému v , Anonymizováno, platbách od , datum, do , datum, celkem částku , částka, na účet č. , č. účtu, .9. Z listiny označené a vypracované žalobkyní jako Identifikované příjmy bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného měla být vypočtena na , částka, s tím, že listina obsahuje pouze kladné položky zaslané na účet od , datum, do , datum, . Pokud jde o samotné částky, pohybují se ve většině případů v řádech , Anonymizováno, korun až nižších , Anonymizováno, , výjimečně přes , částka, . Za celé období se zde objevily pouze , Anonymizováno, platby přes , částka, , a to dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, .10. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalobci přišla v uvedeném období mzda od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Další příjmové platby jsou poté zejména od rodinných příslušníků, dalších blízkých osob a jiných fyzických osob. Příjem vyšších částek nad , částka, je zaznamenán ve třech již výše zmíněných případech, přičemž důvod těchto příchozích plateb ve dnech , datum, , , datum, a , datum, nelze bez dalšího z výpisu z účtu identifikovat. Odesílatelem platby z , datum, pak je společnost , právnická osoba, Ve čtrnácti případech jsou ve výpisu z bankovního účtu zaznamenány i příchozí platby od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Jméno žalobkyně, ., které jsou popsány jako půjčky nebo dodatečné půjčky, poslední , datum, . V dalších , Anonymizováno, případech (, datum, a , datum, ) jsou pak zaznamenány příchozí platby popsané jako půjčky od , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud jde o výdajové položky, jsou zpravidla v řádu , Anonymizováno, korun za běžné věci jako jsou potraviny, drogerie, elektronika, jízdné ad. Kromě toho se však ve výpisu vyskytuje velké množství transakcí spojených s , Anonymizováno, .11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, . Výzva byla podána k poštovní přepravě dne , datum, .12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o , Anonymizováno, úvěru (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o , Anonymizováno, úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše , Anonymizováno, úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne , Anonymizováno, úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele , Anonymizováno, úvěr splácet.16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky , Anonymizováno, úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o , Anonymizováno, úvěru vyplývá, že , Anonymizováno, úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet , Anonymizováno, úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli , Anonymizováno, úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu , Anonymizováno, úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Účastníci uzavřeli Smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se na jejím základě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce , částka, , které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z., jedná se o úvěr , Anonymizováno, ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.19. Poskytovatel , Anonymizováno, úvěru je povinen postupovat s odbornou péčí, řádně a v potřebném rozsahu tak, aby skutečně nebyl důvod pochybovat o schopnosti úvěr splácet, a povinností soudu je toto v řízení ověřit. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, dovodil, že pokud soud nezkoumal, zda poskytovatel úvěru při jeho poskytnutí prověřil schopnost úvěr splatit, pak zasáhl do základního práva spotřebitele na soudní ochranu. Tato povinnost je tak i v rovině ústavněprávní vnímána jako zcela zásadní, a nikoliv pouze formální. Poskytovatel úvěru nemůže účinně argumentovat tím, že stačí, aby mu spotřebitel sdělil informace, na které by měl být oprávněn bez dalšího spoléhat. Povinnost aktivního přezkumu je nosnou myšlenkou evropské úpravy, která má legitimní a zcela pochopitelné cíle, a to vyhnout se dluhovým spirálám, které zatěžují nakonec celou společnost.20. Bez ohledu na to, že každý má jednat poctivě, tedy uvádět pravdu v závazkových vztazích, a nemá se samozřejmě dopouštět trestné činnosti včetně úvěrových podvodů, je tak dána zcela konkrétní a na takovém nepoctivém či nezákonném jednání zájemce o úvěr nezávislá povinnost jeho poskytovateli. Negovat ji poukazem na to, že ani druhá strana nesplnila své povinnosti ostatně nepřipadá v úvahu ani v jiných situacích, kdy každý, pokud poruší sám uložené povinnosti, musí počítat s následkem, a to svým vlastním, bez ohledu na to, že i jiný se provinil.21. Ústavní soud připomněl i dřívější závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale celé společnosti, na kterou mají vliv důsledky předlužení a případné insolvence. Je tomu tak proto, že nejen dlužník, ale i jeho blízcí se pak dostávají do postavení, které vyžaduje, aby stát začal plnit svou sociální roli, a celá společnost saturuje stav, který neměl vůbec nastat. Proto je na poskytovateli úvěru, aby náležitě prověřil a posoudil schopnost žadatele ho splácet. Úvěr smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí úvěruschopnost posoudil, a z jeho zjištění je skutečně zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li toto dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.22. Porušení této povinnosti poskytovatele tak nejen odporuje zákonu, ale současně narušuje veřejný pořádek, neboť ochrana spotřebitele má předcházet negativním a nežádoucím celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti. Je třeba si uvědomit, že člověk v tíživé situaci často hledá jakékoliv řešení, a potlačuje informace, které mu ve vyřešení aktuálního problému brání. Řada osob nedokáže odhadnout ekonomickou situaci, zejména svoji vlastní, objektivně, neboť jim chybí potřebné znalosti a zkušenosti, ale i schopnost určité kvalifikované ekonomické úvahy. Není tak na místě, aby poskytovatel mohl „rozdávat“ úvěry bez patřičného vyhodnocení, následně vymáhat plnění, a aby poté celá společnost nesla vzniklé následky na straně dlužníka a jeho rodiny na sociálních dávkách.23. Výše uvedené závěry tak mají jasné opodstatnění. Poskytovatel úvěru jako silnější a odborněji vybavená strana podnikající v této sféře musí nést potřebnou míru odpovědnosti, aby na následky jejího podnikání nedoplácela společnost jako celek. Ona na první pohled možná vysoká ochrana jednotlivce žádajícího o úvěr, je ve skutečnosti požadavkem a tlakem na podnikatele ve finančním odvětví, aby při svém podnikání neprofitoval v konečném efektu na úkor celé společnosti. Ostatně Ústavní soud ve výše citovaném nálezu připomněl i to, že porušení povinnosti ověřit úvěruschopnost, je mj. i správním deliktem poskytovatele, jak dovodil Nejvyšší správní soud i v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .24. Mimo jakoukoliv pochybnost tak stojí závěr, že poskytovatel úvěru má aktivní povinnost zjistit jak příjmy, tak ale i výdaje žadatele o úvěr. Zároveň musí tyto prověřit a provést zcela konkrétní a přezkoumatelnou úvahu, která obstojí a poskytne podklad pro závěr, že odborně a pečlivě učinil vše pro to, aby neposkytl úvěr žadateli, u něhož nebylo řádně prověřeno, že je schopen úvěr splácet.25. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nelze učinit závěr, že žalobkyně prokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr (viz dále).26. Ač žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného v Bankovním registru klientských informací, , Anonymizováno, registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci , Anonymizováno, , registru neplatných dokladů, registru , Anonymizováno, , registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastru nemovitostí, sankčním seznamu a interních registrech historie klienta, k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy, což je její procesní odpovědnost. Soudu byl pouze doložen žalobkyní sestavený dokument Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . a dále výpis z účtu a seznam , Anonymizováno, transakcí od , datum, do , datum, . Z předloženého výpisu z účtu soud zjistil, že na začátku uvedeného období činil zůstatek na účtu , částka, a na konci , částka, . Žalovanému byla v období od , datum, do , datum, vyplácena měsíčně mzda , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která však nikdy nepřesáhla , částka, . Příjem částek přesahujících , částka, je za celé období zaznamenán pouze ve , Anonymizováno, případech, přičemž pouze v , Anonymizováno, případě lze z výpisu z účtu identifikovat odesílatele. Ostatní příjmové položky tvořily zejména platby od , Anonymizováno, osob, ze kterých nelze učinit závěr, o jaké příjmy se jedná a z jakého důvodu byly tyto částky žalovanému zaslány. Stálý příjem nebyl prokázán ani jiným způsobem, např. pracovní smlouvou. Pokud jde o výdajovou stránku, nebylo doloženo ničeho. Z předloženého výpisu z účtu nelze seznat, jaké jsou celkové skutečné výdaje žalovaného. Pokud žalovaný uvedl, že žije v domácnosti , Anonymizováno, a náklady na bydlení činí pouze , částka, , bylo na místě při tržních cenách bydlení tuto skutečnost blíže prověřit. Navíc další nezbytné výdaje tvrzené žalovaným nebyly v dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti u , Anonymizováno, , právnická osoba, . vůbec uvedeny a ostatní zbytné výdaje měly činit , částka, . Ze samotného výpisu z účtu je však zřejmé, že běžné výdaje uvedenou částku rozhodně přesáhly. Nic dalšího k ověření výdajů žalovaného (na bydlení či další zbytné i nezbytné výdaje) však žalobkyně nedoložila. Dále nelze pominout, že výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky měla činit , částka, . Avšak v předloženém výpisu z účtu jsou uvedeny rovněž příjmy pocházející z půjček, zejména od společnosti , Anonymizováno, , Jméno žalobkyně, ., ale i dalších , Anonymizováno, osob, což bylo na místě blíže prověřit. Stejně tak bylo podstatné zohlednit, že z výpisu z účtu vyplývá velké množství transakcí spojených s hazardem, přičemž tuto skutečnost je třeba v souvislosti s posouzením úvěruschopnosti považovat přinejmenším za alarmující. Již na podkladě samotného výpisu z účtu tedy lze mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytovaný úvěr, když zejména pravidelné příjmy v dostatečné výši a výdaje na bydlení nelze z tohoto výpisu identifikovat. Další výdaje pak značně přesahují žalovaným uvedenou výši a zahrnují rovněž rizikové transakce na hazard. Vzhledem k výše uvedenému měla žalobkyně blíže ověřit skutečnosti, které vyplývaly z výpisu z účtu a skutečnosti tvrzené žalovaným. Jelikož žalobkyně ničeho dalšího k ověření úvěruschopnosti žalovaného přes výzvu soudu nedoložila, lze mít za to, že nesplnila svou zákonnou povinnost ověřit schopnost žadatele splácet poskytovaný úvěr bez důvodných pochybností. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 z. s. ú. zcela nedostatečně a nedostála tak standardu odborné péče, který jí ukládá § 76 odst. 1 z. s. ú.27. Žalobkyně tedy neprokázala, že by postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú. Smlouvu je proto třeba podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou, přičemž k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalovaného. Uzavření Smlouvy taktéž odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, pročež je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).28. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že v případě neplatnosti smlouvy o , Anonymizováno, úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o , Anonymizováno, úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny , Anonymizováno, úvěru.29. Žalovanému bylo na základě neplatné Smlouvy žalobkyní poskytnuto , částka, , což bylo v řízení prokázáno. Žalovaný přitom ještě před podáním žaloby uhradil žalobkyni , částka, , jak vyplývá z jejího tvrzení. Jelikož tedy žalovaný uhradil žalobkyni více, než kolik činí částka poskytnutá mu na základě neplatné Smlouvy, není vznesený nárok žalobkyně oprávněný ani z části.30. Vzhledem k výše uvedenému žalovaný ani nebyl s plněním dluhu v prodlení s plněním dluhu a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Stejně tak vzhledem k neplatnosti Smlouvy žalobkyni nenáleží ani nárok na zaplacení poplatků, úroku, ani smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné Smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl, neboť žalovaný již žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátil.31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., když v tomto případě to byl žalovaný, kdo měl ve věci plný úspěch. Protože mu však žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.32. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek za řízení ve výši , částka, , kdy se domáhala vydání elektronického platební rozkazu (podle položky č. , hodnota, bodu , Anonymizováno, Sazebníku soudních poplatků). Vzhledem k tomu, že návrhu na vydání el. platebního rozkazu nebylo z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyhověno, je žalobkyně povinna doplatit soudní poplatek za řízení dle položky č. , hodnota, písm. , Anonymizováno, ) Sazebníku soudních poplatků ve výši , částka, (, částka, – , částka, ).