Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese Kořenovská, , adresa, . Za období od , datum, do , datum, odebral žalovaný elektřinu v objemu 9,375 MWh, která mu byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, , znějící na částku , částka, , s tím, že za dodanou elektřinu vznikl po započtení zaplacených záloh nedoplatek ve výši , částka, , kterou žalovaný neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které dne , datum, přešla uvedená pohledávka na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaný dlužnou částku za odebranou elektřinu dosud neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.3. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.4. Protože věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto je jejich souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení předpokládán.5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, , ve spojení s dodatkem ze dne , datum, , bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese Kořenovská, , adresa, .6. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že za období od , datum, do , datum, odebral žalovaný elektřinu v objemu 9,375 MWh, která mu byla touto fakturou vyúčtována na částku , částka, , s tím, že za dodanou elektřinu vznikl po započtení zaplacených záloh nedoplatek ve výši , částka, .7. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k úhradě nedoplatku ve výši , částka, . Z podacího lístku bylo zjištěno, že dopis byl odeslán , datum, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ve spojení s dodatky této smlouvy, s předávacím protokolem a s potvrzením o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.9. Ze všeobecných obchodních podmínek a z ceníku nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.12. Z uzavřené smlouvy tak byl žalovaný povinen za dodanou elektřinu a za související služby hradit ujednanou cenu. Předchůdkyně žalobkyně elektřinu do smluveného odběrného místa dodala a řádně ji vyúčtovala, žalovaný zůstal pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by vzniklý nedoplatek za dodanou elektřinu uhradil. Žalovaný, který se dostal do prodlení, je dále povinen zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), a to v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Smlouvou o postoupení pohledávek tak došlo k postoupení žalované pohledávky za žalovaným na žalobkyni.14. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající se z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , tj. ve výši , částka, . Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).