1 C 171/2020-41 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech dne [datum] žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že věřitel [právnická osoba], [IČO], postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o půjčce, kterou žalovaný uzavřel se [právnická osoba] dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a bylo ujednáno, že žalovaný splatí úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru sjednaného ve výši 4 250 Kč do [datum]. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které byly ověřeny dne instrukcí zaslaných žalovanému elektronickou poštou. Žalovaný odsouhlasil na webovém rozhraní věřitele návrh smlouvy a VOP poskytnutí úvěru. Poté mu byl zřízen uživatelský účet s jedinečným přístupovým jménem a heslem a registrace tak byla dokončena. Poté byla elektronicky sjednána smlouva o úvěru, jejíž text žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Platba byla identifikována [variabilní symbol]. Žalovaný ničeho neuhradil, ač mu byl úvěr prokazatelně poskytnut. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 250 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Pohledávky za žalovaným nabyla žalobkyně postupní smlouvou ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem V [obec], oddíl C, vložka [číslo], která dříve pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba]. Dne [datum] byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávky. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízeného na den [datum] omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru na splátky [číslo] smlouvu o postoupení pohleávek vč. seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], dohodu o odeslání předžalobní výzvy, předžalobní upomínku právního zástupce ze dne [datum]; všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o platbě ze dne [datum], podací lístek z [datum]. Z předložené smlouvy o úvěru na splátky [číslo] vyplývá, že dne [datum] se právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr na splátky ve výši 10 000 Kč, který měl být vrácen do [datum] včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 250 Kč. Listina měla být podepsána v v uvedený den v [obec]. Úvěr měl být vyplacen an účet [bankovní účet] bankovním převodem. Tato listina neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. [právnická osoba] ze dne [datum] byla dne [datum] připsána na účet žalovaného č. [bankovní účet], částka 10 000 Kč od [právnická osoba]. Z postupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla postoupením od předchozího věřitele [právnická osoba], [IČO]. V seznamu postoupených pohledávek (příloha postupní smlouvy) je pohledávka za žalovaným označena č. [anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného předchozí věřitel o tom, že pohledávku, kterou nabyl od původního věřitele postoupením, postoupil žalobkyni. Žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky. 5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Z předložených dokladů nevyplývalo, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. [příjmení] soud předcházel vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o.s.ř.. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil žalobou tvrzené znění smlouvy o úvěru. Ve věci bylo prokázáno, že částka 10 000 Kč byla připsána na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Soud není vázán právní kvalifikací nároku účastníky, ale skutková zjištění podřadí příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. V situaci, kdy prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se domáhá, nemůže soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. V projednávané věci bylo doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je tak možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí třídenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne [datum] podané téhož dne k poštovní přepravě, když dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. V řízení pak nebylo prokázáno jiné datum, kdy výzva došla žalovanému. Třídenní lhůta k plnění uplynula dne [datum], do prodlení se žalovaný dostal následujícího dne. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Ve zbývající výši 4 250 Kč, která představuje žalobkyní požadovaný poplatek; co do úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení v zákonné výši z částky 10 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], byla žaloba zamítnuta. 6. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení částečně neúspěšná a náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu 40,35 % nákladů účelně vynaložených. Účelně vynaložené náklady řízení v projednávané věci soud shledal ve výši 1 889 Kč, za zaplacený soudní poplatek ve výši