9 C 263/2018-172 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná jí byla povinna zaplatit částku 40 143 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 40 143 Kč od 17. 7. 2018 do zaplacení, částku 8 912,50 Kč a úrok ve výši 100,45% ročně z částky 31 000 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118 670 Kč. Žalobkyně poté svůj nárok vzala částečně zpět ohledně požadovaného úroku o 65,45% ročně z částky 31 000 Kč od 30. 11. 2017 do zaplacení, dále o kapitalizovaný úrok ve výši 5 046,39 Kč a následně pak, po zjištění, že smlouva o úvěru byla uzavřena s osobou k tomu nezpůsobilou, požadovala žalobkyně pouze přiznání bezdůvodného obohacení ve výši 31 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 31 000 Kč od 17. 7. 2018 do zaplacení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že, na základě žádosti o poskytnutí úvěru, byla s žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které byl na účet žalované žalobkyní vyplacen úvěr ve výši 31 000 Kč, který se žalovaná zavázala žalobkyni řádně a včas vrátit formou pravidelných měsíčních splátek po 2 747 Kč v počtu 36, včetně příslušných poplatků a sjednaných úroků. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila ani jedinou splátku, využila žalobkyně svého práva a, po předchozích marných výzvách, celý zůstatek nesplaceného úvěru ke dni 28. 11. 2017 zesplatnila a požadovala jeho celkové doplacení. Žalovaná však po zesplatnění svůj závazek ani zčásti neuhradila. V průběhu řízení, kdy bylo zjištěno, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala v době, kdy byla již nepravomocně omezena ve svéprávnosti, žalobkyně již z uvedené smlouvy požadovala přiznání pouze bezdůvodného obohacení ve výši vyplaceného úvěru ve výši 31 000 Kč s tím, že tato částka se dostala do dispozice žalované, když jí tato částka byla zaslána na běžný účet, který byl založen na její jméno. 2. Žalovaná, prostřednictvím svého opatrovníka, k žalobě uvedla, že nezpochybňuje tu skutečnost, že předmětnou úvěrovou smlouvu podepsala a že jí na její účet byla vyplacena částka 31 000 Kč, nicméně s ohledem k tomu, že žalovaná [zdravotní stav] [anonymizováno 24 slov], nemohla chápat smysl a účel jednání o uzavření smlouvy a jejích důsledků a současně žalobkyně, prostřednictvím svého obchodního zástupce, porušila svou povinnost zakotvenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, ač bylo zcela očividné, že žalovaná smluvním ujednáním nerozumí a je v tomto pouze využívána svou matkou, které samotné byla žádost o úvěr zamítnuta, považuje tuto uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou. Současně s tímto žalovaná uvedla, že požadovat po ní vrácení bezdůvodného obohacení odporuje platným právním předpisům a současně se příčí i dobrým mravům, neboť žalovaná sice úvěrovou částku obdržela na svůj účet, nicméně s tímto sama nebyla nijak schopná disponovat, neboť toho pro [anonymizována dvě slova] není schopna a nemá ani povědomí o tom, jak se peníze vybírají z bankomatu. Bezprostředně po připsání peněz na účet, tyto vybrala její matka a použila pro své účely. Z uvedeného vyplývá, že se finanční prostředky z úvěrové smlouvy ani nemohly fyzicky dostat do dispozice žalované a nemohlo tedy na její straně ani k žádnému obohacení dojít. 3. Z předsmluvního formuláře a návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná tyto uvedené písemnosti podepsala dne [datum] a současně návrh na uzavření smlouvy podepsal zprostředkovatel [jméno] [příjmení]. Obsahem tohoto návrhu bylo poskytnutí bezúčelového, spotřebitelského úvěru ve výši 31 000 Kč s uvedenou bližší specifikací příslušenství, způsobu splácení, sankčních ujednání apod. 4. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně návrh smlouvy akceptovala dne [datum]. Společně s tímto oznámením došlo i ke shrnutí podstatných částí smluvních ujednání. 5. Z podepsaného a vyplněného formuláře označeného jako„ hodnocení klienta“ ze dne [datum] soud zjistil, že tímto měla žalobkyně provést celkové zhodnocení spotřebitele, přičemž jsou zde uvedeny pouze základní informace o příjmech a výdajích, vzdělání a bydlení. Ohledně příjmů je zde uveden důchod, avšak není zde již nijak zkoumáno, jaký druh důchodu je žalované vyplácen v jejím nízkém věku. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázáno, že dne [datum] byla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] žalobkyní připsána částka 31 000 Kč. 7. Ze splátkového kalendáře, osobní karty klienta, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 28. 11. 2017 a výzev k úhradě dlužných splátek ze dne 25.10.2017 a 24.11.2017 soud zjistil, jakým způsobem měl být poskytnutý úvěr řádně splácen a že žalovaná, ani nikdo jiný, neuhradila ani jedinou splátku. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které oba nabyly právní moci dne [datum], soud zjistil, že těmito rozsudky byla žalovaná na dobu tří let omezena ve svéprávnosti [anonymizována čtyři slova] a zejména pak, což má vztah k tomuto řízení, v nakládání s finančními částkami nad [částka] [anonymizováno 11 slov] a že jejím opatrovníkem bylo jmenováno [opatrovník]. 9. Z připojeného opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a to zejména z obsahu znaleckého posudku, který vypracoval dne [datum] znalec z oboru [anonymizováno] [znalec] [příjmení] [příjmení], soud zjistil, mimo jiné, že žalovaná [zdravotní stav] [anonymizováno 68 slov] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov]. K tomuto soud doplňuje, že všechny tyto a další závěry znaleckého posudku byly matce žalované již známy před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. 10. Z většího počtu zpráv opatrovníka žalované z jednání s jejími rodiči či z místních šetření má soud za prokázáno, že rodiče žalované, a sice matka [jméno] [příjmení], [datum narození] a otec [jméno] [příjmení], [datum narození] své všechny děti, včetně žalované, vychovávali nevyhovujícím způsobem a v nedostatečných podmínkách, kdy často měnily bydliště, své děti občas odkládali, někdy pobývali všichni během dne v zaparkovaném automobilu a obecně svým dětem zásadně neposkytovali řádnou péči, kterou by poskytovat měli. Jejich děti, včetně žalované, neměly kolikrát ani řádné oblečení a měly hlad. O žalovanou, kterou její matka rovněž několikrát odložila, se rodiče začali zajímat až v okamžiku, kdy jí byl, na základě [zdravotní stav] [anonymizována dvě slova], vyplácen invalidní důchod na její účet u [právnická osoba], ke kterému měli rodiče dispoziční právo a ze kterého prováděli opakované výběry celého důchodu tak, že na účtu byl stále nulový zůstatek, přičemž žalovaná těchto výběrů není sama schopna. Účet žalované byl tedy rodiči používán pouze pro to, že sami, jakožto dlužníci, nemohli mít žádný účet na své jméno, neboť jeho obsah by se stal ihned předmětem exekuce. Ke změně došlo až v říjnu 2018, kdy ze strany opatrovníka došlo k zablokování platební karty matky žalované a nadále již veškerou správu finančních prostředků, náležejících žalované, prováděl přímo opatrovník a žalovaná byla umístěna do organizace [anonymizováno]. 11. Ze zprávy Policie České republiky, SKPV [obec] ze dne 17. 1. 2020 a přiloženého trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], jehož dílčí části soudu rovněž k důkazu předložil opatrovník žalované, soud zjistil, že matka žalované [jméno] [příjmení] byla pravomocným trestním příkazem zdejšího soudu pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] uznána vinnou (v souvislosti s projednávanou věcí) z přečinu úvěrového podvodu a přečinu poškození cizích práv, kterého se měla dopustit tím způsobem, že ke sjednání úvěrové smlouvy využila žalovanou, neboť tato již byla zletilá a neměla dosud žádný záznam v evidencích dlužníků, přičemž veškeré prostředky z následně poskytnutého úvěru použila a od počátku neměla v úmyslu úvěr hradit, neboť ihned po vyčerpání úvěru zrušila povolení k inkasu smluvených splátek z účtu. Za toto jednání a sbíhající se přečin zanedbání povinné výživy byla odsouzena k odnětí svobody na jeden rok s podmíněným odkladem na tři roky. Z trestního spisu bylo dále zjištěno, že matka žalované uvedla, že nemohla sama dostat úvěr kvůli dluhům, tak na radu zprostředkovatele [jméno] [příjmení], použila svou dceru [jméno], aby úvěr mohla získat s tím, že [jméno] jednání o uzavření smlouvy vůbec nerozuměla a pouze podepisovala to, co jí bylo předloženo a kde jí bylo řečeno, že má něco podepsat, aniž by jakkoli chápala obsah daných listin. Dále pak uvedla, že peníze z úvěru sama vybrala, protože [jméno] to sama neumí. Z výpovědi [jméno] [příjmení], který s žalovanou a její matkou fyzicky zpracoval návrh na uzavření úvěrové smlouvy, přičemž tento návrh následně za žalobkyni fyzicky podepsala [jméno] [příjmení], soud zjistil, že se mu při jednání zdála žalovaná [jméno] divná a podepisování jednotlivých dokumentů u ní trvalo podstatně delší dobu, než