7 C 86/2022-39 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 17 450 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byly žalovanému poskytnut v hotovosti jistina úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit spolu s jistinou příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 350 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal úvěr původnímu věřiteli splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, platnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 25. 10. 2018. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Před uzavřením smlouvy o úvěru posuzoval věřitel schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to zejména na základě dostatečných informaci získaných od žalovaného, uvedených v žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru, správnost údajů žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný zaplatil částku ve výši 15 400 Kč, ze které na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 5 050 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 10 350 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 9 950 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 352,83 Kč od 26. 10. 2018 do 11. 6. 2021 z jistiny 9 950 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 500Kč, zákonný úrok z jistiny od 20. 7.2021 do zaplacení. Ke dni [datum] byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. [právnická osoba], [IČO] (přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 18. 10. 2021. 2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a žalovaný se k jednání nedostavil. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], předpisu splátek ke smlouvě o úvěru notářský zápis sp. zn. [spisová značka] [číslo] [spisová značka] ze dne 27. 9. 2018 – koupě části závodu, smlouvy o postoupení pohledávky, potvrzení o platbě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalované smlouvu o úvěru č. [číslo] ze dne [datum], věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky 15 000Kč. Celkovou částku ve výši 25 950 Kč zahrnující jistinu ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsané žadatelem je k jeho poměrům uveden zaměstnavatel, v domácnosti jedna osoba výdělečně činná, příjem ve výši 16 000 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč + energie, stravování, výživné 2 000 Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti ve výši 7 000 Kč a označeny doklady k příjmům výplatní páska, pracovní smlouva a k výdajům smlouvy, čestné prohlášení. Dopisem ze dne [datum] předaného k poštovní přepravě stejného dne a dopisem ze dne [datum] byla žalovanému oznámena změna věřitele, rovněž postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Výzvou ze dne 18. 10. 2021 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 20. 10. 2021. 5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku 15 000 Kč. Žalovaný částku převzal a zavázal se celkovou částku ve výši 25 950 Kč zahrnující jistinu ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě převodu část závodu původního věřitele tvořené divizí spotřebitelských úvěrů na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na základě o postoupení pohledávky n a žalobkyni. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného dle informací uvedených žalovaným. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když není zřejmě jaké konkrétní doklady – smlouvy byly ke konkrétním výdajům předloženy a jaká byla skutečná výše tvrzených výdajů. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, které měly být při zjišťování poměrů žalovaného doloženy. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z r