7 C 138/2024-46 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 32 293,06 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, IČ: , IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě, které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutým úvěrem zaplatit žalobkyni částku 24 946 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 282 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,69 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 21měsíčních splátkách po 2 141 Kč, poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 19. 5. 2022. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni s účinností od , datum, , žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná uhradila celkem 12 000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení 32 293,06 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 784,95 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 15 508,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 527,05 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 552,94 Kč, úrok ve výši 21,69 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16 784,95 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, a to i na základě informací získaných od žalované, které jsou obsahem karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v této kartě. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k plnění.2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované.3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání nařízeného na den , datum, a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , tabulky umoření, informace o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a se zavázala poskytnout žalované úvěr v hotovosti ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku včetně poplatku ve výši 24 946 Kč, který zahrnuje součet úroků ve výši 19 282 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč. Celková částka byla splatná v 21měsíčních splátkách po 2 141 Kč. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 12 000 Kč. Ze zákaznické karty ze dne , datum, podepsané žalovanou soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalované z jedné složenky, výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky s rukou dopsaným datem , datum, , kdy žalovaná potvrdila čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, další příjem domácnosti , hodnota, Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši , hodnota, Kč, zdroj příjmů invalidní důchod, nájemní bydlení, dvě vyživované osoby, vdaná. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu dlužníků, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , podacího lístku z , datum, vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalované. Výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 předanou k poštovní přepravě téhož dne dle podacího lístku byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně.5. V projednávané věci byla mezi původním věřitelem a žalovanou podepsaná smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, , náležitosti smlouvy jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku, na kterou se vztahuje též zákon o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když úvěruschopnost nebyla prověřována předložením dokladů ze strany žalované ve vztahu k jejím výdajům (např. výpisem z účtu, dokladem SIPO). V zákaznické kartě jsou uvedeny pouze odhadované výdaje, výdaje nebyly nijak doloženy. Pokud jde o deklarovaný příjem žalovaným ve výši , hodnota, Kč je v zákaznické kartě uvedeno předložení jedné poštovní poukázky, což nelze mít za dostatečné prověření příjmů žalované, nebyl doložen uváděný další příjem domácnosti ve výši , hodnota, Kč. Pokud žalovaná měla platit měsíční splátku ve výši , hodnota, Kč, dále odhadované výdaje ve výši , hodnota, Kč, které nejsou nijak konkretizovány a doloženy, při dvou vyživovaných osobách, když jediným uváděným příjmem žalované je invalidní důchod, nelze mít za to, že původním věřitelem byla náležitě prověřena a posouzena úvěruschopnost žalované splácet úvěr.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k výdajům žalované, když údaj o výdejích v zákaznické kartě jsou uváděny pouze jako odhadované měsíční výdaje žalované, poštovní poukázka doložená k příjmům, není dostatečným prověřením příjmové stránky žalované. Z informací získaných od žalované bez předložení dokladů vztahující se k posouzení výdajů žalované, dalšímu příjmu domácnosti nelze dospět k závěru o její schopnosti úvěr řádně splácet.7. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Původní věřitel nedostál odborné péče, náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet s