7 C 203/2023-61 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 20 822 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000Kč zaslaná na účet žalované dne [datum]. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalobkyně zkoumala před poskytnutím úvěru, zda žalovaná má úvěry u jiných společností a zda tyto platí. Žalobkyně prověřuje spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre neboli credit skóringu. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, rodinný stav, splátky u jiných společností. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku. Za poplatek byly sjednány další volitelné služby, poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč, v rámci druhé až osmé splátky byl sjednán úrok pevnou částkou ve výši 735 Kč, v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky byl sjednán úrok uvedený ve splátkovém kalendáři. Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24měsíčních splátkách. Žalovaná za trvání smlouvy nehradila ničeho. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývaná prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky, byla jí účtovaná smluvní pokuta dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 20 822Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 15 000Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč (tj. poplatek účtovaný dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč, dne [datum] ve výši 99 Kč), poplatků za SMS servis v celkové výši 196Kč (tj. poplatky za SMS servis účtované dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč, dne [datum] ve výši 49 Kč), úroků v celkové výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč, smluvních pokut v celkové výši 1 500Kč. Dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 136,90 Kč od 24. 4. 2023 do 9. 5. 2023 a zákonný úrok z prodlení z částky 20 822Kč od 10. 5.2023 do zaplacení ve výši 15 %. Žalované byla zaslaná předžalobní výzva k plnění. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaná se k jednání nedostavila. 4. Žalobkyně předložila úvěrovou smlouvu ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář, výpis splátek a úhrad, potvrzení o provedení transakce, výpis proplacení smlouvy, sazebník platný od [datum], potvrzení o provedení transakce, ze kterých lze učinit závěr, že se žalobkyně zavázala smlouvu o úvěru ze dne [datum] poskytnout žalované úvěr výše 15 000 Kč, celková částka k zaplacení byla 20 640 Kč včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, počet splátek byl sjednán na 24 splátek, první splátka byla ve výšce 1 268 Kč, 2. až 8. splátka byla ve výši 1 508 Kč měsíčně, od 9. splátky činila měsíční splátka 773 Kč, smlouva není žalovanou podepsána, ohledně podpisu žalované je odkaz na IP adresu zařízení, na kterém byla smlouva podepsaná a uveden kód podepsání. Dle potvrzení o provedení transakce byla dne [datum] provedena transakce ve výši 15 000 Kč na účet, žalovaná neuhradila žádnou částku. K poměrům žalované z potvrzení o vedení bonity klienta vyplývá, že zdrojem příjmu klienta je starobní důchod, výše příjmu 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti ve výši 30 000 Kč, je uvedeno 1 dítě, klient nemá exekuci, není zapsán v registru SOLUS. Žalované byla zaslaná výzva před zahájením vymáhání celého dluhu ze dne [datum], výzva ke splacení celé půjčky ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum], která byla dle podací archu předaná k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Ze zprávy [banka] se podává, že na účet žalované byla připsané částka ve výši 15 000 Kč dle transakce ze dne [datum] se zprávou po pro příjemce„ poskytnutí půjčky“, ze specifikací účtu odesilatele vyplývá, že učet vedený u [banka], z kterého byla uvedená částka na účet žalované odeslán, je shodný s účtem uvedeným v úvěrové smlouvě. 6. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované. Důkazní břemeno k prokázání těchto skutečností nese žalobkyně. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/2013 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnic