7 C 238/2024-132 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podanou žalobou a jejím doplněním se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 79 290,01Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 24 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 5 375 Kč vždy k 14. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 16,90 % p. a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 435Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Žalovaný však splátky nezasílal řádně a včas, banka přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 76 245,01 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 531,45 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 287,31 Kč a z dlužných poplatků ve výši 3 045 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil24 332,41 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému zaslaná předžalobní výzva. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a tato společnost ji následně postoupila žalobkyni. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.3. Žalovaný je státním příslušníkem Mongolska. Soud se zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat, a to z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak žalovaný soudu sdělil, že jeho současné bydliště je na adrese v , adresa, , což je i adresa pro doručování a má povolení k pobytu platné do , datum, vydané pod č. , hodnota, . Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. Článek 4 1. Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 2. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky.4. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, když zástupkyně žalobkyně se omluvila z jednání a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti.5. Žalovaný se k jednání soudu dostavil a průběh jednání byl tlumočen soudem ustanovenou tlumočnicí. Žalovaný uvedl, že se informoval v bance na možnost získání půjčky, bylo mi vysvětleno, že půjčky v bance se poskytují online přes aplikaci a postupoval dle pokynů v aplikaci. V bance ukázal listiny – nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, potvrzení o výši mzdy, kde bylo napsáno, že dostává měsíčně , hodnota, Kč, jiné listiny nepředkládal. Ke svým současným poměrům uvedl, že je stále zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., pobírá plat , hodnota, Kč měsíčně, platím nájem , hodnota, Kč, je ženatý, manželka s dvěma dětmi žije v Německu, žalovaný s jedním zletilým dítětem žije v ČR. V jeho schopnostech by bylo možné splácet měsíčně 5 000 – 6000 Kč a požádal o možnost placení ve splátkách.6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb, smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, identifikace žádosti soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 118 543,65 Kč, platit roční úrok 16,90 %, výše měsíční splátky s pojištěním činila 5 375 Kč, doba trvání byla 24 měsíců. Ze žádosti o poskytnutí úvěru a dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta původní věřitel vycházel z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši 17 200 Kč ověřeného podle příjmů připisovaných na účet klienta, který byl zaměstnán, ženatý, bydlel v pronájmu, započtených výdajů na bydlení včetně hypotéky a ST. úvěru ve výši 5 040 Kč, započtené výdaje na živobytí ve výši 3 910 Kč. Z přehledu čerpání vyplývá, že žalovaný čerpal částku 100 000 Kč dne , datum, a uhradil celkem 24 332,41 Kč. Žalovaný řádně nesplácel a dostával se do prodlení. Dopisem a výzvou k úhradě ze dne 15. 12. 2024 původní věřitel dluh ke dni 15. 12. 2023 za okamžitě splatný a požádal o splacení, zásilka byla předaná k poštovní přepravě dne 15. 12. 2023. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, a postoupení oznámil žalovanému vyrozuměním o postoupení ze dne , datum, a ze dne , datum, , předané k poštovní přepravě dne 27. 3. 2024. Oznámením o postoupení ze dne , datum, , předané k poštovní přepravě dne , datum, , byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, zejména pokud jde o výdaje žalovaného. Původní věřitel vycházel ze statistických výdajů, faktické výdaje žalovaného neměl doložené. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. V daném případě právnímu předchůdci žalobkyně nebyly doloženy doklady k výdajům žalovaného, když údaje o výdejích jsou uváděny pouze jako odhadované měsíční výdaje. Z listinných důkazů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně posuzoval výdaje na straně žalovaného na základě předložených dokladů od žalovaného, bez předložení těchto dokladů nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.9. Řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním