Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit výše uvedené částky s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny ze dne , datum, , a to do odběrného místa , adresa, . Žalobkyně vyfakturovala předmětné odběry energií žalovanému, když jednotlivé faktury s uvedením splatnosti a výši splátek v žalobě řádně specifikovala. Žalovaný však ani přes upomínky dlužnou částku neuhradil. Za období od 18. 11. 2022 do 3. 5. 20234 činil nedoplatek částku ve výši 38 262 Kč se splatností dne 29.5. 2023 a následně žalobce provedl odpojení elektřiny v odběrném místě, za což si účtuje poplatek v částce 907,50 Kč a následně za dvě upomínky účtuje 480 Kč.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 1. 7. 2026, č.j. 14 C 203/2026-13, které nabylo právní moci dne 13. 7. 2026 byli v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzváni účastníci, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyni vyslovila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovanému bylo doručeno usnesení uložením dne 13. 7. 2026. Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal ve věci zcela pasivní.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle § 2079 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. V daném případě žalobkyně prokázala, že mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, v rámci, kterého žalobkyně v rozhodné době dodala elektřinu na výše uvedenou adresu, avšak žalovaný ze smluvního vztahu řádné plnění neposkytl a do současné doby dluží částku odpovídající částce žalované. Soud shledal nárok žalobkyně po právu a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku specifikovanou v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 481 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 577 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 409,50 Kč, sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).