5 C 388/2025-32 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení částky celkem 11 721,78 Kč, kterou jí žalovaná dluží ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , uzavřené dne , datum, na základě kterého žalovaná téhož dne čerpala částku 5 000 Kč. V žalobním návrhu žalobkyně uvedla, že v případě, že soud dospěje k závěru, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebyla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, navrhla vydání bezdůvodného obohacení ve výši čerpání úvěru.2. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 9. 12. 2025, č.j. 5 C 388/2025-29, které nabylo právní moci dne 22. 12. 2025 byla v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. vyzvána žalovaná, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované bylo usnesení doručeno fikcí do datové schránky dne 22. 12. 2025. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně udělila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona číslo 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch k plnění bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. S ohledem na shora uvedené skutečnosti, kdy soud dovodil, že jednání mezi účastníky ze dne , datum, o spotřebitelském úvěru je třeba považovat za neplatné, žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalované úvěr splácet za situace, že tato disponovala čistým měsíčním příjmem ve výši 9 835 Kč, z toho činily výdaje na bydlení 2 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 3 000 Kč. Žalovaná na úhradu dluhu neuhradila žádnou částku. Za této situace soud uložil žalované zaplatit žalobkyni z titulu získaného bezdůvodného obohacení částku 5 000 Kč. Pro absenci právního titulu nemohl soud rozhodnout kladně o zbývající výši nároku, a to o zaplacení částky 6 639,07 Kč s příslušenstvím a částky 82,71 Kč a jako nedůvodný návrh v této části zamítl.6. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním částky 5 000 Kč v prodlení, přiznal soud žalobkyni z této částky úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.7. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z doby prodlení, výše dlužné částky a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení neuplatnila.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který ale soudem nebyl vydán, uložil soud žalobkyni doplatit část soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.