10 C 172/2021-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, respektive žaloby, proti žalované, kterým by soud jí uložil zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 39,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady řízení s tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalované úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala splácet spolu s úrokem a pojištěním ve výši sjednané ve smlouvě, a to podle smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek. Žalovaná se zavázala splácet půjčku v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] se splatností 1. splátky [datum] a dále pak k 25. dni v měsíci. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 39,9% p.a. Žalovaná se též zavázala hradit další případné platby, zejména poplatky podle smlouvy, respektive sazebníku poplatků. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, banka ji písemně upozornila, aby stav napravila. K tomuto nedošlo a banka pohledávku žalované s účinností ke dni [datum] zesplatnila, a to dle ustanovení 7.1 a 2 produktových podmínek. Bance tak vzniklo oprávnění požadovat po žalované okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze smlouvy. [příjmení] též uplatnila svoje právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum] a byla také vyzvána k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněna na možnost vymáhání. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem dne [datum] žalobci postoupena. Toto bylo oznámeno žalované doporučeným dopisem. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tedy k [datum] celkem [částka]. Žalovaná na dluh uhradila celkem částku [částka]. Protože žalovaná po postoupení pohledávky ničeho na dluh neuhradila, žalobce požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení z jistiny úvěru od [datum] ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z úvěru jistiny od [datum] ve výši [částka], poplatku a smluvní pokuty ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 39,9% p.a. z jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 10% p.a. z částky [částka], která se sestává z jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatku a smluvní pokuty ve výši [částka], a to od [datum] do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu ze dne [datum] nezbylo žalobci, než se obrátit na soud. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 337066/2020-6 dne 26.01.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvy, žalovaná bez omluvy, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů, a to rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb [právnická osoba] z [datum], návrhem na uzavření smlouvy o půjčce z [datum], akceptací návrhu na uzavření smlouvy o půjčce z [datum], produktovými obchodními podmínkami [anonymizováno] bank, podacím arch z [datum], výpisy z běžného účtu u [anonymizováno] bank žalované za rok 2018 a 2019, předžalobní upomínkou advokáta z [datum], sazebníkem [anonymizováno] bank, všeobecnými obchodními podmínkami [právnická osoba], oznámením o postoupení pohledávky s doručným listem ze dne [datum], upomínkou [anonymizováno] bank z [datum], výzvou k jednorázovému zaplacení dluhu [anonymizováno] bank ze dne [datum] s doručenkou. <i>4. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>5. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>9. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>10. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 11. Soud po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaná u právního předchůdce žalobce si vzala úvěr ve výši [částka] a zavázala se jej vrátit spolu s úrokem a pojištěním a dále s poplatky uvedenými ve smlouvě, všeobecných obchodních podmínkách a produktových podmínkách v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] s 1. splátkou ode dne [datum], jinak splatnou k 25. dni v měsíci. Na svůj dluh pak uhradila částku [částka]. 12. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 13. V projednávané věci žalobce ani netvrdí, že by jeho právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tedy žalované, splácet předmětný úvěr. 14. Předchůdce žalobce, coby poskytoval úvěru dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka] ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 15. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti