10 C 52/2021-33 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by mu proti žalované byla přiznána částka 16 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27.10.2018 do zaplacení ve výši 9%, částku 11 155,20 Kč a náhradu nákladů řízení s tím, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne 26.09.2017 se společností [právnická osoba], [IČO] jako úvěrujícím smlouvu o úvěru [číslo]. Dle § 1879 občanského zákoníku, tedy zákona číslo 89/2012 Sb. (dále jen OZ) byla pohledávka vůči žalované vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy ze dne 11.12.2019 společnosti [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne 26.05.2020 postoupila žalobci; o postoupení pohledávka byla žalovaná řádně vyrozuměna. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem, poplatkem za vyhodnocení a správu úvěru, poplatkem za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve svém bydlišti. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr vrátit původnímu věřiteli ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jež bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 26.10.2018. Původní věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr žalované poskytl v hotovosti dne 26.09.2017. Na jistině žalovaná neuhradila celou zapůjčenou částku 16 800 Kč, a zákonný úrok z prodlení žalobce požaduje přiznat až ode dne, který následuje po dni splatnosti poslední měsíční splátky, jestliže by jej podle zákona mohl požadovat od dřívějšího data, tzn. od každé prodlévající splátky jednotlivě. Dle článku V smlouvy o úvěru je žalovaná povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a to do zaplacení. Žalovaná byla v prodlení nejméně od 27.10.2018 do 20.08.2020. Délka prodlení byla pak v délce 664 dnů. Výše smluvní pokuty byla stanovena jako 0,001* 16800, což je 11 155,20 Kč. 2. Soud vydal pod [číslo jednací] dne 12.01.2021 elektronický platební rozkaz. Tento se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaná bez omluvy, když jí bylo doručeno fikcí, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o.s.ř. 3. V rámci řízení soud ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], jakož i z postupní smlouvy [právnická osoba] a [právnická osoba] a souvisejících seznamů postoupených pohledávek, zjistil, že předmětná pohledávka byla mezi těmito účastníky řádně postoupena, a že tedy žalobce je v tomto řízení aktivně legitimován. 4. Z notářského zápisu, sepsaného 27.09.2018 [titul] [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v Praze, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a [spisová značka] včetně seznamu bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] prodala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] pohledávky, jejichž součástí je i pohledávka předmětná. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi firmou [právnická osoba] a žalovanou na hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 13 měsíčních splátkách. Smluvní strany se dohodly, že dlužnice zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, dále za správu úvěru částku 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč, celkem tedy 34 600 Kč ve 13 měsíčních splátkách á 2 600 Kč, splatných vždy do každého 26. dne v kalendářním měsíci. V článku V. bod 4, se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 05 a poskytnuté jistiny. 6. Z listiny označené jako finanční analýza bylo zjištěno, že byla zjištěna výše měsíčního příjmu žalované ve výši 13 973 Kč, měsíčních výdajů ve výši 8 500 Kč, minimálních měsíčních výdajů 3 500 Kč, rezerva na nečekané výdaje 1 000 Kč, takže volné finanční zdroje jsou 4 473 Kč měsíčně u žalované. Dále uvedla, že jsou 2 výdělečně činné osoby v domácnosti, nevyživuje žádné dítě. 7. Z výsledku credit scoringu bylo zjištěno, že žadateli lze poskytnout úvěr ve výši maximálně 25 000 Kč. 8. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že tato byla sepsána 26.09.2017 a žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 000 Kč, když uvedla, že je svobodná, jsou 2 výdělečné osoby v domácnosti, nemá žádné děti, má částečný invalidní důchod a kromě příjmu z důchodu 4 940 Kč má ještě jiné příjmy 2 733 Kč a dále 6 300 Kč z brigády. Celkem tedy měsíční příjem 13 973 Kč. Za bydlení a nájem dá 8 800 Kč, stravování 5 000 Kč, půjčku [anonymizováno] 2 000 Kč, splátky úvěru – respektive exekuce 1 200 Kč. 9. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod celkem ve výši 4 940 Kč. 10. Z dohody o provedení práce bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná s firmou [právnická osoba] 08.05.2017, od 08.05.2017 na dobu neurčitou, na provedení úklidových prací, výpomoci v celkovém rozsahu maximálně 30 hodin ročně. 11. Z dohody o pracovní činnosti bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalovaná s [právnická osoba], dohodu o pracovní činnosti na pozici prodavačka, na období od 02.08.2017 do 31.12.2017, odměna byla sjednána ve výši 72,90 Kč na hodinu. 12. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR pak bylo zjištěno, že od 01.07.2017 do 30.06.2018 byl přiznán měsíční příspěvek na bydlení ve výši 2 733 Kč. 13. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené žalovanou a manželi [příjmení] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena 02.04.2015 a předmětem pak byl pronájem bytu v domě [adresa] v [obec]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou do 31.03.2016, nájemné stanoveno ve výši 5 900 Kč. 14. Z dohody o zvýšení nájmu pak bylo zjištěno, že se nájem zvyšuje na částku 6 500 Kč od 30.07.2016 a dále celkem na částku 8 800 Kč. 15. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána o zaplacení dluhu zásilkou právního zástupce žalobce ze dne 27.07.2020 (spolu s doručenkou). 16. Ze sdělení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že postoupení bylo žalované sděleno. <i>17. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>18. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>19. Podle § 87 odstavec 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>20. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>21. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>22. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 23. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23.04.2008 a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 24. V dané věci žalobce sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitelky, tedy žalované, splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč, respektive spolu s celkovým navýšením ve výši 34 60