19 C 315/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem tohoto řízení bylo zaplacení částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky prodlení ve výši [částka], spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], dále se smluvní pokutou ve výši [částka] a dále se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, spol. [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to prostřednictvím elektronické komunikace. Totožnost žalované v rámci uzavření uvedené smlouvy byla ověřena verifikační palbou ve výši [částka], kterou žalovaná provedla ze svého bankovního účtu na účet žalobce, popř. prostřednictvím ověřovacího kódu. Žalobce žalované poskytl úvěr ve výši [částka] se splatností do [datum] a uvedenou částku zaslal na účet žalované. Žalovaná se zavázala dluh splácet v měsíčních splátkách po [částka] a spolu s jistinou se zavázala uhradit i kapitalizovaný úrok ve výši [částka]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, proto žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh v uvedené lhůtě nezaplatila, požaduje i smluvní pokutu. Smluvní pokuta byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána ve výši 0,10% denně z dlužné jistiny a to za každý den prodlení. Žalobce po žalované požaduje toliko smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] z částky [částka], to je ve výši [částka]. Ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum] činila nesplacená jistina částku [částka], nesplacený úrok částku [částka], náklady na upomínání částku [částka] a zákonný úrok z prodlení (od [datum] do [datum]) částku [částka]. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], kterou byla pohledávka za právního předchůdce žalobce vůči žalované převedena na žalobce. O této skutečnosti byla žalovaná informována přípisem ze dne [datum]. Žalobce rovněž uvedl, že jeho právní předchůdce řádně ověřoval bonitu nahlížením do registrů (insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací). 2. Soud ve věci nařídil jednání, z kterého se žalobce omluvil, žalovaná se bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Soud žalovanou obesílal na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel-Riegerova [anonymizováno], [obec]. 3. Soud při jednání provedl důkazy, z kterých zjistil následující skutečnosti. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách [číslo] má soud za prokázané, že tuto žalovaná uzavřela s žalobcem prostřednictvím internetu dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy o úvěru žalobce poskytl žalované částku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala, že poskytnutý úvěr splatí v 24 měsíčních splátkách po [částka]. Poskytnutí uvedené částky žalované bylo doloženo výpisem z účtu žalobce za dne [datum], kde z kterého vyplývá, že žalované byla uvedená částka pod VS čísla úvěrové smlouvy zaslána na účet. Číslo tohoto účtu se shoduje s číslem účtu, kterého žalovaná zaslala částku [částka] za účelem ověření své identity. Žalovaná se tak v souladu se smlouvou zavázala splatit úvěr do [datum]. Součástí úvěrové smlouvy je ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dle Sazebníku poplatků předložených žalobcem, má soud za prokázané, že upomínka a další výzvy k úhradě byly zpoplatněny vždy po [částka]. Soud rovněž provedl důkaz toliko jednou upomínkou k úhradě dluhu ze dne [datum] a výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum]. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky kde byla žalovaná informována, že pohledávka spol. [právnická osoba] vůči žalované z nesplaceného úvěru byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. 5. Po právní stránce soud posoudil věc dle níže uvedených ustanovení. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Podle § 87 odst. 1 cit. ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 6. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. 7. Z uvedeného vyplývá, že soudy vždy, pokud řeší spor ze závazkového právního vztahu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, musí, a to z úřední povinnosti, prioritně zkoumat, zda poskytovatel úvěru postupoval v souladu se shora citovaným ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 8. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby moh