7 C 245/2021-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši [anonymizováno] ročně, a s úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [právnická osoba]“) se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku [částka] (úvěr ve výši [částka] a náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka]) v 13měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Ke dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ [právnická osoba]“), čímž došlo i k převodu pohledávky za žalovaným. Následně pak společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné smluvní pokuty ve výši [částka] Ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalovaný žalobkyni ničeho. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Soud proto projednal věc podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], předpisu splátek ke smlouvě o úvěru a souhlasu žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem [částka] (jistinu ve výši [částka] a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka]) v 13 měsíčních splátkách po [částka]. Ve smlouvě si strany sjednaly, že úvěr bude poskytnut s obligačním úrokem ve výši [anonymizováno] z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí [anonymizováno] p. a. u úvěru na 13 měsíců. Z listiny označené jako transakční historie (evidence uhrazených plateb) soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem [částka]. Z výpisu z obchodního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně soud ověřil, že dni [datum] byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] včetně oznámení o provedení příkazu ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] oznámila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovanému postoupení pohledávky. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení na částku [částka] (úvěr [částka], náklady spotřebitelského úvěru [částka]), právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit v 13měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, uhradil pouze část ([částka]), právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka za žalovaným, která byla v důsledku převodu části závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Ačkoliv v projednávaném případě byla žalobkyně při jednání podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o tom, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neučinila tak. 17. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na t