9 C 145/2016-147 — Okresní soud v Litoměřicích

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen„ okresní soud“ či„ soud prvého stupně“) uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitost zapsanou na listu vlastnictví [číslo] pro obec Křesín, okres [okres], [katastrální uzemí], a to pozemek p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [anonymizováno] m², jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a vyklizenou nemovitost odevzdat žalobkyni ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. V projednávané věci se žalobkyně žalobou podanou u okresního soudu dne [datum] domáhala vyklizení předmětné nemovité věci, přičemž uvedla, že se žalovaným v minulosti udržovala partnerský vztah, za jehož trvání výstavba domu [adresa] v [anonymizováno] probíhala. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí této nemovité věci; žalovaný ji užívá bez právního důvodu, čímž do vlastnického práva žalobkyně zasahuje. 3. Žalovaný odmítl nemovitou věc vyklidit a namítal, že předmětný rodinný dům byl vybudován za účelem společného soužití účastníků. Žalovaný v době jeho výstavby nebyl rozvedený, žalobkyně byla vedena v evidenci úřadu práce a pobírala sociální dávky. Účastníci se proto dohodli, že pozemek zakoupený za účelem výstavby bude„ napsán“ na matku žalobkyně. Kupní cenu za pozemek ovšem zaplatil žalovaný. [ulice] povolení na stavbu domu bylo vydáno rovněž pro matku žalobkyně, faktickými stavebníky ale byli účastníci řízení. Žalovaný zaplatil stavební práce na rodinném domě ze svých prostředků, žalobkyně ani její matka neplatily nic. Žalobkyně si později našla jiného muže, v [anonymizováno] roku [rok] žalovaného i dům opustila, žalovaný žije od té doby v domě sám. Žalovaný následně své vyjádření doplnil tak, že předmětný pozemek neužívá vůbec a rodinný dům jen zčásti – užívá obývací pokoj, kuchyň, koupelnu a záchod. Je na žalobkyni, aby prokázala, že žalovaný užívá vše, co žádá žalobkyně vyklidit. 4. Okresní soud vyšel po provedeném dokazování ze zjištění, podle nichž je žalobkyně zapsána jako výlučná vlastnice nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], okres [okres], katastrální území Levousy, a to mj. parcely p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 282 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa]. Vlastnictví žalobkyně nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. 5. Žalovaný podal u soudu prvého stupně žalobu o určení podílového spoluvlastnictví k nyní vyklizovanému domu, kde žalobkyně vystupovala v procesním postavení žalované; věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla žaloba, na jejímž základě mělo být určeno, že je žalobce (v nyní projednávané věci žalovaný) podílovým spoluvlastníkem domu [adresa], na stavební parcele [číslo] se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½ vzhledem k celku, v katastrální území Levousy, zamítnuta. Žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] podal proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo jím podané dovolání odmítnuto. 6. Žalovaný následně u soudu prvého stupně zahájil nové řízení o určení vlastnictví, toto řízení bylo usnesením okresního soudu ze dne 18. 6. 2021, č. j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], zastaveno. K zastavení řízení došlo pro překážku věci pravomocně rozsouzené, neboť předmětem řízení bylo opět určení vlastnictví k ideální polovině domu [adresa], na stavební parcele [číslo] v [katastrální uzemí]. 7. Jako účastník řízení ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] žalovaný uvedl, že v domě žije již 10 let a nechce se z něj odstěhovat., manželka žalovaného jako svědkyně uvedla, že žalovaný bydlí v domě v [anonymizováno], patrně proto, že tam hodlal žít se žalobkyní. Asi od roku [rok] až [rok] tam bydlí sám. 8. Dům, který je předmětem projednávané žaloby o vyklizení, je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno], přičemž je samostatně stojící přízemní nemovitostí o dispozici 5 + KK s přístavbou garáže. Pozemek je oplocený, o výměře (včetně zastavěné plochy) asi 1 [anonymizováno] m². Na zahradě je otevřené zahradní posezení. V rodinném domě je situován pokoj s kuchyňským koutem, spíž, chodba, WC, technická místnost, koupelna, 3 pokoje, šatna a druhá koupelna, dům je plně vybaven nábytkem. 9. Okresní soud neprovedl důkaz vyjádřením žalovaného ve věci [spisová značka], kde uváděl, v jakém rozsahu dům užívá. Provedení tohoto důkazu považoval okresní soud za nadbytečné, neboť rozsah užívání měl již za prokázaný ostatními provedenými důkazy. Nadbytečným shledal okresní soud též provedení důkazu spisem sp. zn. [spisová značka], kde je předmětem řízení nahrazení projevu vůle žalované. 10. Po právní stránce posuzoval okresní soud věc jako tzv. vlastnickou žalobu podanou na základě § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Konstatoval, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť je vlastnicí předmětného rodinného domu i pozemku, jehož je dům součástí, a to na základě výše specifikované darovací smlouvy. Platnost darovací smlouvy žalovaný v řízení nezpochybnil a neučinil tak ani v řízení, jehož předmětem bylo určení vlastnictví k ideální polovině rodinného domu. Tvrdil pouze, že je podílovým spoluvlastníkem domu, nikoliv však pozemku, na němž je rodinný dům vystavěn. S tvrzeními žalovaného se již vypořádaly soudy v řízení, které bylo vedeno u okresního soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení jak okresní soud, tak krajský soud jako soud odvolací uzavřely, že rodinný dům byl vybudován na základě smlouvy o dílo, kde objednatelem byla matka žalobkyně (v řízení [spisová značka] žalované), která se jako taková se stala vlastnicí domu. Žalovaný (v řízení [spisová značka] žalobce) proto mohl nabýt vlastnictví pouze derivativně, způsoby uvedenými v § 132 dříve účinného občanského zákoníku (tj. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Žalovaný takové nabytí vlastnického práva v řízení neprokázal. 11. Okresní soud proto uzavřel, že je žalobkyně výlučnou vlastnicí vyklizované nemovitosti a žalovaný ji užívá, aniž by k tomu měl právní důvod. Tvrzení o tom, že žalovaný užívá pouze část této nemovitostí, považoval okresní soud za účelové, motivované snahou vyhnout se platbě bezdůvodného obohacení, které žalobkyně žádá zaplatit v jiném souběžně vedeném řízení. Žalovaný dříve sám potvrdil, že v domě žije sám, o tom, že by měl užívat jen část domu, nehovořila ve výpovědi ani svědkyně [jméno] [příjmení]. 12. Oddělit užívání jednotlivých částí domu ostatně ani podle soudu prvého stupně zcela nelze, neboť žalovaný nepochybně užívá jako přístupovou a příjezdovou cestu k domu také stavební parcelu, jejíž je dům součástí, jistě užívá také automobil, který parkuje v garáži. Stejně tak žalovaný musí užívat pomocné místnosti jako je technická místnost, šatna, spíž, a to z účelem obsluhy a údržby domu i za účelem uskladnění svých věcí, přičemž do všech místnosti vstupuje chodbou. Přesný způsob užívání domu ostatně ani žalobkyně podle okresního soudu zjistit nemůže, neboť do domu nedochází, žije v něm žalovaný. Okresní soud vychází s ohledem na uvedené z toho, že žalovaný užívá dům jako celek a žalobkyni tak v užívání domu brání. Podané žalobě na vyklizení předmětných nemovitostí proto vyhověl. 13. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle úspěchu ve věci, který je zcela na straně žalobkyně. Té byly proto přiznány náklady řízení před soudem prvého stupně v plné výši, konkrétně odměna advokáta určená podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb, advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen AT), z tarifní hodnoty [částka], tedy za čtyři a půl úkonu advokáta (příprava a převzetí zastoupení, 2x písemný návrh ve věci samé – žaloba a podání žalobkyně ze dne [datum], jednoduchá výzva k plnění a účast u dvou ústních jednání před soudem), celkem [částka], dále pět režijních paušálů ke shora označeným úkonům právní služby po [částka] podle § 13 odst. 3 AT, tj. [částka], to vše spolu s 21% DPH ve výši [částka] a zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], v součtu tedy [částka]. 14. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítal, že mu byla uložena povinnost pozemek s rodinným domem vyklidit, ač navrhoval důkazy prokazující, že dům neužívá. Tyto důkazy však okresní soud neprovedl a vycházel výhradně z tvrzení žalobkyně. Žalovaný vymezil části domu, které užívá, ani tímto jeho tvrzením se však okresní soud nezabýval a neprovedl důkazy k němu se vztahující. Soud prvého stupně naopak nahrazoval procesní aktiv