21 C 182/2021-120 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Rozsudkem ze dne 16. února 2022, č. j. [číslo jednací], okresní soud zamítl žalobu na určení, že je neplatná darovací smlouva, uzavřená mezi žalobcem a žalovanou dne [datum], jíž žalobce daroval žalované nemovitosti v obci a k. ú. [obec] zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví 22, tj. pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba zemědělského stavení bez č. p. či č. e., a pozemky p. [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Rozsudkem ze dne 29. dubna 2022, č. j. [číslo jednací], dále zamítl žalobu na určení, že stejná darovací smlouva je zdánlivá a in eventum zanikla. Oběma rozsudky shodně dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 2. Žalobce se určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou domáhal s odůvodněním, že jeho manželka - žalovaná zneužila náhlého zhoršení zdravotního stavu žalobce, odvezla jej na městský úřad, kde na žalobce naléhala k (ověřenému) podpisu předmětné darovací smlouvy. Ten ji podepsal, aniž by si ji přečetl, nebo se s listinou seznámil, v čemž žalobce spatřuje neplatnost smlouvy, respektive její zdánlivost, neboť žalobce v jejím rámci neprojevil svou svobodnou a pravou vůli. Pro případ, že by nebyla soudem zdánlivosti či neplatnost darovací smlouvy shledána, žalobce od darovací smlouvy odstoupil z důvodu odvolání daru pro nevděk. 3. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce spatřoval nejprve, tj. v době, kdy na základě darovací smlouvy ještě nedošlo ke vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, ve skutečnosti, že určení zdánlivosti (nicotnosti), eventuálně neplatnosti či zániku darovací smlouvy by vedlo k vydání negativního rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci vkladového řízení (zabránilo by vkladu vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí). Poté, co bylo vlastnické právo žalované na základě darovací smlouvy do katastru nemovitostí vloženo, žalobce změnil svá tvrzení stran existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, když nadále naléhavý právní zájem spatřoval v návaznosti na do katastru nemovitostí zapsanou poznámku spornosti, kdy po určení zdánlivosti, neplatnosti, respektive zániku darovací smlouvy katastr vymaže všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti působí. 4. Okresní soud, aniž by neprováděl dokazování, žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že na žalobcem požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť žalobce tvrdil, že s účinky ke dni [datum] byla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] jako vlastnice předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí zapsána žalovaná a tento stav trval ke dni vyhlášení rozsudků. Zdůraznil, že soudní praxe je jednotná v názoru, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým, přičemž ze soudní judikatury vyplývá, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Určení neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), na základě tohoto určení by nemohlo dojít ke změně zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí a rozhodnutí o neplatnosti (zdánlivosti či zániku) smlouvy by nemělo praktické důsledky. 5. Výroky o nákladech řízení okresní soud odůvodnil s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. tím, že úspěšné žalované náklady řízení nevznikly, resp. se práva na jejich náhradu vzdala. 6. Žalobce podal nejprve odvolání proti prvnímu v pořadí vydanému rozsudku okresního soudu, v němž jednak poukázal na skutečnost, že okresní soud rozhodl jen o části žalobou uplatněného nároku (jen o určení neplatnosti právního jednání, nikoliv již o určení jeho zdánlivosti či případného zániku), pro což navrhl vydání doplňujícího rozsudku. Žalobce dále uvedl, že je mu dřívější judikatura Nejvyššího soudu České republiky týkající se naléhavého právního zájmu známa, je však přesvědčen o tom, že není již bezvýjimečně aplikovatelná i v podmínkách platnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a na něj navazujících předpisů, zejména § 24 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. V podrobnostech žalobce odkázal na své podání ze dne [datum], jímž reagoval nejen na změnu vlastnického práva stran souzených nemovitostí ve prospěch žalované, k níž v mezidobí jejím zápisem do katastru nemovitostí došlo, ale i na sdělení směřované okresnímu soudu stran připravenosti žalobce tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když v tomto podání žalobce uvedl důvody, pro které požadované určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku právního jednání je v posuzovaném případě způsobilým rozhodnutím k tomu, aby toto mělo své„ preventivní, ale i praktické důsledky, spočívající ve změně stavu zápisů vlastnického práva v katastru nemovitostí“. Připomněl, že žaloba v projednávané věci byla podána v době, kdy vlastnické právo zapsané v katastru nemovitostí svědčilo ještě žalobci, byť již probíhalo řízení o vklad vlastnického práva ve prospěch žalované. Dne [datum] žalobce u příslušného katastrálního úřadu podal na základě podané předmětné žaloby návrh na vyznačení poznámky spornosti na listu vlastnictví 22 pro k. ú. [obec], poznámka spornosti byla následně v katastru nemovitostí vyznačena. Dne [datum] bylo katastrálním úřadem vydáno rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalované s právními účinky ke dni [datum], dne [datum] byl žalobce o této skutečnosti katastrálním úřadem vyrozuměn. V návaznosti na tyto rozhodné skutečnosti, k nimž došlo po podání žaloby, žalobce doplnil a upřesnil podanou žalobu a upravil tvrzení týkající se vylíčení skutečností, z nichž dovozoval naléhavý právní zájem, tak, že vydáním navrhovaného rozhodnutí dosáhne žalobce zákonem předvídané nápravy spočívající v odstranění vadného zápisu v katastru nemovitostí. Tento závěr i zákonem předvídaný postup má totiž„ nově“ (oproti dřívější a tedy z tohoto důvodu a v tomto konkrétním případě již zřejmě překonané judikatuře soudů) s účinností občanského zákoníku i katastrálního zákona, tedy od [datum], oporu přímo v zákoně, a to v § 984 a § 986 občanského zákoníku a § 24 odst. 1 a odst. 3 katastrálního zákona. Z těchto důvodů žalobce nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že žalobou navrhované určení zdánlivosti, neplatnosti či zániku právního jednání není způsobilé přivodit přímou změnu stavu zápisu v katastru nemovitostí, tedy že by nemělo praktické důsledky. Žalobce dále„ předložil“ odvolacímu soudu k posouzení otázku, zda naléhavý právní zájem na požadovaném určení nevyplývá přímo ze zákona, aniž by jej bylo nutno odůvodňovat a prokazovat. Právní teorie i judikatura vyšších soudů totiž dovodila, že není třeba tvrdit, prokazovat či odůvodňovat naléhavý právní zájem u určovacích žalob v případě, kdy uplatnění práva právě určovací žalobou stanoví přímo sám zákon (např. žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dle § 72 zákoníku práce, dále celá řada určovacích žalob podávaných ve věci řešení sporů o dědické právo za podmínek § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních či dříve § 175k o. s. ř., nebo žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby dle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách). K názoru, že odpadl požadavek na existenci naléhavého právního zájmu také v případech spadajících do působnosti ustanovení § 985 a § 986 občanského zákoníku žalobce odkázal na právní literaturu - [příjmení], Lenka. § 986 – Poznámka spornosti zápisu. In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]) . 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 54. ISBN [číslo]), podle níž„ lze tedy shrnout, že prostředkem k nápravě situace, kdy byl do veřejného seznamu proveden zápis bez právního důvodu, je žaloba na určení existence či neexistence práva, které bylo takovým zápisem dotčeno, která však není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu § 80 o. s. ř., nýbrž žalobou mající oporu přímo v § 986 (srov. výklad k § 985 bod 5). Žalobce tedy namísto skutečností, z nichž dovozuje existenci naléhavého právního zájmu, musí uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že byly naplněny předpoklady k podání žaloby podle § 986, tedy tvrdit, že je zde zápis ve veřejném seznamu provedený bez právního důvodu a dále, že žalobce je tímto zápisem dotčen ve svém knihovním právu“. Žalobce uzavřel, že okresní soud nesprávně věc posoudil po stránce právní, pokud neshledal existenci naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě, kdy případně, aniž by jeho dotvrzování vůbec vyžadoval, podanou