7 C 243/2022-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě poskytla žalovanému v bezhotovostně na jeho účet finanční prostředky ve výši [částka]. Kromě poskytnuté jistiny se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úroky z poskytnutého úvěru ve výši 14,70 % ročně a další poplatky ve smlouvě sjednané. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil právní předchůdkyni žalobkyni ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla za žalovaným pohledávka, kterou včetně příslušenství postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 14,70 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal celkovou částku navýšenou o úrok a poplatek za jeho poskytnutí (tj. v celkové výši [částka]) splatit ve 120 měsíčních splátkách po [částka], RPSN činilo 15,84 %. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny smluvní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Citované podmínky podrobněji upravují další obsah vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, resp. věřitelem a dlužníkem. Smluvní podmínky však nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (seznamu postupovaných pohledávek), má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud ověřil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznamovala postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Z podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že právní zástupce žalobkyně žalovanému tohoto dne zasílal zásilku. 6. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, se žalovaným, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla peníze v dohodnuté výši ([částka]), které se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení (o úrok a poplatek za jeho poskytnutí, tj. ve výši [částka]), právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit ve 120 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když na svůj dluh neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně ničeho, právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou včetně příslušenství postoupila na žalobkyni. 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanské zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 17. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: 18. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti sp