7 C 353/2021-57 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované svou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva, na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka] (půjčka ve výši [částka], souhrnný poplatek ve výši [částka] (z toho kapitalizovaný úrok [částka], odměna za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení [částka] a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení [částka]), a to formou 60ti týdenních splátek á [částka]. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uhradila toliko částku [částka], uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši [částka], z toho [částka] na dlužné jistině, dále na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení [částka] (z jistiny [částka] ve výši [anonymizováno] ročně za dobu od [datum] do [datum]) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z dlužné jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedl na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud ověřil, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejím základě předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši [částka], souhrnný poplatek činil částku [částka] (z toho kapitalizovaný úrok [částka], odměna za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení [částka] a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení [částka]), a žalovaná se celkovou částku [částka] zavázala splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 59ti týdenními splátkami po [částka] a jednou ve výši [částka]. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Citované podmínky podrobněji upravují další obsah vztahu mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně stanovení povinnosti platit věřiteli úroky, poplatky a ostatní náklady a platby dle sazebníku věřitele. Citované smluvní podmínky nejsou opatřeny podpisem žalované. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná na konto dotčené smlouvy uhradila celkem [částka]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud ověřil, že právní předchůdce žalobkyně žalované oznamoval postoupení pohledávky na žalobkyni spolu s výzvou k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud ověřil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z podacího lístku ze dne [datum] soud ověřil, že právní zástupce žalobkyně žalované tohoto dne zasílal zásilku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1.2 020, včetně seznamu postupovaných pohledávek, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. 4. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřel smlouvu o půjčce, na základě které žalované poskytl půjčku v dohodnuté výši ([částka]), kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení o celkový poplatek ve výši [částka] (z toho kapitalizovaný úrok [částka], odměna za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení [částka] a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení [částka]) na částku [částka], předchůdci žalobkyně zaplatit v 59ti týdenními splátkami po [částka] a jednou ve výši [částka]. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část, a to částku [částka], předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši [částka] s příslušenstvím, kterou převedl na žalobkyni. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle § 1 odst. 2 in fine o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatil ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. 13. Podle § 86 odst.1 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, že by poskytovatel půjčky, předchůdce žalobkyně, s odbornou péčí