19 C 113/2023-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ve výši 25 256,11 Kč s příslušenstvím, představující zákonné úroky z prodlení. Uvedl, že dne 15.9.2015 právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 7 690 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši 17 690 Kč zavázala hradit v 58i týdenních splátkách ve výši á 305 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaná uzavřela dne 26.11.2015 [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], jako věřitelem, smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány celkem ve výši 6 168 Kč. Žalovaná se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši 16 168 Kč zavázala hradit v 43i týdenních splátkách ve výši á 376 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu obou půjček uhradila celkem 2 357,67 Kč. Celková částka dlužné jistiny k dnešnímu dni ze smlouvy pod [číslo] ční 11 015 Kč a ze smlouvy [číslo] činí 9 241,11 Kč Celkem tak žalobce po žalované požaduje uhradit částku 20 256,11 Kč spolu s úroky z prodlení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.4.2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byly žalované doručeny na evidenční adresu ([ulice a číslo], [obec]), kde jí byly dne 29.6.2023 uloženy na poště a následně po uplynutí úložní doby byly odeslány zpět soudu. Žalobce se z účasti na ústním jednání omluvil. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši 7 690 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 17 690 Kč a to v 58i týdenních splátkách po 305 Kč Smlouva je žalovanou řádně podepsána dne 15.9.5015. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že [anonymizováno] [právnická osoba], jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek včetně pojištění ve výši 6 168 Kč (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 16 168 Kč a to v 43i týdenních splátkách po 376 Kč Smlouva je žalovanou řádně podepsána dne 26.11.2015. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25.4.2018, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka [anonymizováno] [právnická osoba] vůči žalované z nesplacených půjček, byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.4.2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce. <i>5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době zavření smlouvy o úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>9. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá účinného zákona o spotřebitelském úvěru (dříve ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.) upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18 tak, že,,články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“. 12. S ohledem na § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou, resp. smlouvou o zápůjčce, se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a především jeho přísnější transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 13. Nalézací soud, s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry z úřední činnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal bonitu žalované, přičemž v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalované. K prokázání toho, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce ověřoval bonitu žalované byla soudu předložena pouze tzv. karta zákazníka, kdy se jedná o vyplněný tiskopis, který není podpořen žádným relevantním důkazem (výplatní páska, pracovní smlouva, výpis z účtu nájemní smlouva apod.), který prokazoval skutečné hospodaření žalované, tedy její reálné příjmy a výdaje. Navíc i vyplněný tiskopis obsahuje nerealistické údaje o výši nájemného pouze ve výši 2 000 Kč. V tiskopise nejsou ani zohledněny náklady na dopravu do zaměstnání a rovněž z nich vyplývá, že žalovaná měla příjem pouze ve výši cca 12 000 Kč, pobírala dávky SSP a zjevně tak nebyla bonitním klientem, kterému by bylo možno poskytnout půjčku za shora uvedených podmínek. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se