7 C 271/2023-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 14 580,05 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 13 280,05 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, s příslušenstvím. Žalovaný s žalobkyní dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky, s nimž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím zjištění kreditního skóre žalovaného, posouzením jeho výdajové a příjmové stránky, přezkoumáním proměnných informací jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení. [příjmení] je pak nejvyšší měsíční splátka, která může být schválena, aniž by došlo k předlužení žalovaného. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 097 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 27,63 % ročně. Žalovaný uhradil pouze částku 12 382 Kč. Jelikož žalovaný porušil závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil žalobkyni částku 2 306 Kč. Žalobkyně v žalobě požadovala kromě neuhrazené jistiny ve výši 13 280,05 Kč rovněž zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 991,08 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 13 280,05 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby ve výši 674,30 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 580,05 Kč od [datum] do zaplacení. 2. K jednání se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Žalobkyně svůj nárok konstruuje jako právo na vrácení poskytnutého úvěru. Tvrdí tedy, že došlo k uzavření smlouvy a poskytnutí finančních prostředků žalovanému. 4. Z listiny označené„ Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ ze dne [datum] soud zjistil, že o žalovaném jsou evidovány následující informace: [anonymizováno] s příjmem ve výši [částka], splátky jiným společnostem uvedené v žádosti: [částka], druh bydlení: [anonymizována dvě slova] dítě, s odpověďmi„ [anonymizováno]“ z registrů MVCR, NRKI, [příjmení] a údajem o nenalezení žalovaného v insolvenčním rejstříku. Z listiny označené„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, jak žalobkyně obecně postupuje při posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru a smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a z úvěrových podmínek žalované s kódem ISH120, které jsou její nedílnou součástí, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem ve výši 27,63 % ročně, RPSN ve výši 33,4 % a v měsíčních splátkách ve výši 1 097 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že žalovaný je důchodce s celkovým čistým příjmem [částka] měsíčně (tj. hlavní čistý příjem [částka] měsíčně a vedlejší čistý příjem [částka] měsíčně), [anonymizováno], vyživuje [anonymizována dvě slova] a bydlí v [anonymizováno]. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad byly zjištěny úhrady a prodlení žalovaného v souladu s žalobními tvrzeními žalobkyně a dále konkrétně, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem 12 382 Kč. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 17 771,39 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalovaného dluhu. Z podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka. 7. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne [datum] byla zjištěna existence žalobkyně. 8. Soud má tedy za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 097 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 27,63 % ročně. Žalovaný přestal řádně a včas platit splátky, uhradil toliko 14 688 Kč (tj. 12 382 Kč plus 2 306 Kč po zesplatnění úvěru), a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovaným náklady na vymáhání, smluvní pokuty a úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ nebo„ zákon č. 257/2016 Sb.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Soud se z moci úřední zabýval smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. V projednávané věci žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného - spotřebitele splácet žalovanou pohledávku. Žalobkyně sice uvedla, že prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, tuto skutečnost však žádným způsobem neprokazuje. Ve smlouvě je jako příjem žalovaného uvedeno [částka] či