12 C 109/2024-26 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná částka , částka, sestává dle tvrzení žalobkyně z jistiny , částka, , smluvních úroků ve výši , částka, a dále smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, , IČ: , IČO, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal uhradit do , datum, . Žalovaný úvěr nesplácel. V souladu se smlouvou požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši , částka, . Smluvní úrok v nesplacené výši , částka, byl sjednán přímo ve smlouvě. Žalobkyně pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, od výše uvedené předchůdkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil v podaném odporu pouze v tom smyslu, že úvěr nemůže splácet, neboť se nachází od , datum, ve výkonu trestu odnětí svobody a veškeré úroky z prodlení jsou proto dle jeho názoru nezákonné.3. Z nepodepsaných návrhů smluv o úvěru č. , hodnota, z , datum, a , datum, , obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně, výpis z účtu s verifikační platbou a výpisů transakcí soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný jednali o smlouvě, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , jak ostatně vyplývá z výpisu z účtu žalovaného.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a především z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanou pohledávku nabyla žalobkyně od , právnická osoba, Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě žalovaného dluhu.5. Soud má za prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť žádná ze stran uzavření smlouvy nesporuje. Bylo také prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku ve výši , částka, , k jejímuž vrácení jej vyzývala. Nesporné je mezi účastníky i to, že na jistině dluhu nebylo žalovaným uhrazeno (vráceno) , částka, .6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.7. Podle § 2395 NOZ se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 NOZ je nepatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Soud má tedy za to, že bylo prokázáno uzavření smluvního vztahu, žalobkyně však neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr ve výši , částka, . Po právní stránce by proto soud smlouvu posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 NOZ pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015 sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedených důvodů soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně smluvní pokuty zamítl.13. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy částku , částka, dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plnění žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat, avšak bez příslušenství spočívajícího v zákonném úroku z prodlení, který žalobkyni nenáleží podle speciální úpravy § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, přičemž ohledně podrobnějšího odůvodnění této otázky soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.14. Pouze na okraj soud podotýká, že pobyt ve výkonu trestu odnětí svobody nezprošťuje žalovaného povinnosti k úhradě jeho dluhů.15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch pouze v části (, částka, ze žalovaných , částka, – včetně příslušenství k datu rozhodnutí soudu), a proto jí náleží poměrná část 32,3 % náhrady účelně vynaložených nákladů tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 3x , částka, , dále třemi paušálními částkami náhrady po , částka, jako náhradou advokátových výdajů za tři úkony právní služby, převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu (podle § 14b odst. 5, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a příslušnou DPH. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí 0,323 x , částka, , tj. celkem , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.