12 C 247/2023-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná částka , částka, je celkovou výší nároků žalobkyně splatných do , datum, po zohlednění dílčích plateb žalované. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l., Anonymizováno, ., dříve , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), na základě které žalované čerpala úvěr v konečné výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit do , datum, . Žalovaná však úvěr řádně nesplácela. Žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si opravdu v roce 2022 vzala u předchůdce žalobkyně předmětný revolvingový úvěr za velmi nevýhodných podmínek, neboť již před 9 lety musela z důvodu dluhů, které nadělal její bývalý manžel absolvovat insolvenci a po absolvování insolvence jí žádná bankovní společnost ještě 5 let peníze na normální úrok nepůjčí. V roce 2023 žalovaná přestala být schopná nevýhodný úvěr splácet. Na splácení si půjčila u dalších společností, zase velmi nevýhodně a dostala se do platební neschopnosti. V roce 2023 dle výpisů od předchůdkyně žalobkyně činil dluh pouze , částka, , avšak narostl a v závěru jí upomínaly až o částku , částka, celkem. Na splacení takovéto částky nemá žalovaná finanční prostředky, když navíc od 1. 6. je dočasně nezaměstnaná., právnická osoba, nesporných tvrzení účastníků a předložených listin: smlouvy o úvěru, obchodních podmínek předchůdce žalobce, a standardních informací soud zjistil, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobkyně poskytoval žalované finanční prostředky, které žalovaná částečně splácela.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a především z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanou pohledávku nabyl žalobce od Multitude Bank p.l.c. (dříve , Anonymizováno, p.l.c). Dále soud zjistil, že žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána.5. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, a platební historie (souboru žalobkyně „, Anonymizováno, ., Anonymizováno, “) soud zjistil, že žalovaná čerpala v roce 2022 pod VS: , var. symbol, (nikoli , Anonymizováno, jak tvrdila žalobkyně v žalobě) částky v celkové hodnotě , částka, , a že splatila pod stejným VS částky v celkové hodnotě , částka, .6. Soud má tedy za prokázáno, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť bylo nesporné a také prokázáno, že k dohodě stran ohledně úvěru došlo. Také bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její účet částky v celkové výši , částka, , které žalovaná nevrátila.7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle § 2395 NOZ se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 NOZ je nepatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stanoví výši úroku z prodlení.14. Soud má tedy za to, že bylo prokázáno uzavření smluvního vztahu, ale žalobkyně neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovaný úvěr. Po právní stránce proto soud smlouvu posoudil tak, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 NOZ pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2015 sp. zn. I. ÚS 1742/2015. Z uvedených důvodů soud žalobu ohledně všech smluvních nároků žalobkyně včetně úroků, smluvních nákladů a dalších zamítl.15. Pokud jde o jistinu samotnou, tedy rozdílu mezi částkou , částka, (čerpanou žalovanou) a částkou , částka, (splacenou žalovanou), tj. , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, = , částka, dospěl soud při právním posouzení k závěru, že v této výši se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a proto v souladu s § 2991 odst. 1, 2 NOZ má soud za to, že plnění žalobkyně je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat, včetně příslušenství spočívajícího v úroku z prodlení, který žalobkyni náleží podle § 1970 NOZ ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení.16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalovaná měla převážný úspěch, ale žádné náklady jí nevznikly.17. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.