13 C 11/2024-42 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz Smlouvu o úvěru č. , hodnota, až do výše , částka, s možnosti postupného čerpání. Totožnost žalovaného ověřila prostřednictvím společnosti Kontomatik UAB, kterým žalovaný zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, v částce , částka, . Žalovaný však následně své povinnosti nesplnil. Žalobkyně po žalovanému požadovala zaplatit jistinu a příslušné poplatku a smluvní pokutu za prodlení.2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako úvěrovaného označil žalovaného s tím, že se mu zavazuje poskytnout úvěr jiný než na bydlení, a to až do výše , částka, , s RPSN 1 413,88 %, přičemž celkově měl žalovaný zaplatit částku , částka, , a to dne , datum, . Peněžní prostředky se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému na bankovní účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, , variabilní symbol , var. symbol, . Součástí smlouvy byly Prohlášení dlužníka o stávajících závazcích, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Předmětná smlouva nebyla žalovaným podepsána, pouze na závěr dokumentu bylo uvedeno, že „Já, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rodné číslo , Anonymizováno, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji.“ Co se týče ověření osoby, s nímž měla žalobkyně jednat, soudu v neposlední řadě předložila doklad o zaslání SMSM kódu , Anonymizováno, bez vysvětlení, komu byl tento kód poskytnut a zda došlo k jeho zadání a kým.4. Žalobkyně dále měla protistranu, s níž jednala o uzavření smlouvy, v příslušném dokumentu poučit o jejich právech dle zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění, ve spojení s Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). V neposlední řadě žalobkyně soudu předložila dokument obsahující popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, avšak bez dokladu o tom, že by tento dokument byl fakticky poskytnut žalovanému nebo že by tento dokument byl z jeho strany podepsán. Ze sazebníku pak soud ověřil výši jednotlivých poplatků, které žalobkyně požaduje ve spojení s uzavřením úvěrového produktu.5. K totožnosti osoby, se kterou žalobkyně měla uzavřít výše uvedenou smlouvu, žalobkyně předložila okopírovaný občanský průkaz žalovaného a dokument s názvem „Autorizace ověření totožnosti“, podle kterého mělo dojít k náhledu na bankovní účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, a zjištění, že se jedná o protiúčet , Jméno zainteresované osoby 0/0, .6. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud ověřil, že žalobkyně vyplatila dne , datum, částku , částka, na bankovní účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, .7. Ze zprávy , Anonymizováno, ze dne , datum, soud ověřil, že žalovaný byl majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, a že na tento účet dne , datum, žalobkyně zaslala částku , částka, .8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu předložila dokument obsahující popis metodologie posuzování úvěruschopnosti osob, kterým poskytuje úvěry. Konkrétně ve vztahu k žalovanému žalobkyně předložila dokument s názvem Identifikované příjmy, podle nichž má žalovaný měsíční příjem , částka, . K tomuto žalobkyně soudu předložila výpis z bankovního účtu , Anonymizováno, , podle něhož na tento účet přišla dne , datum, částka , částka, od , jméno FO, a.s., dne , datum, od téhož subjektu částka , částka, , dne , datum, částka , částka, od , právnická osoba, . a dne , datum, od téhož subjektu další částka , částka, .9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , nemá však za prokázané, že by byla mezi nimi uzavřena úvěrová smlouva, natož aby tato byla platná. Soud k tomuto závěru dospěl na základě skutečnosti, že soudu nebylo dostatečně prokázáno, že protistranou, s níž měla být sjednávána předmětná úvěrová smlouva, byl žalovaný. Smlouva totiž nebyla žalovaným podepsána. Fakt, že osobní údaje žalovaného byly na této smlouvě uvedeny, neprokazují, že protistranou byl skutečně žalovaný. Soud totiž má za to, že musejí být splněny příslušné podmínky stanovené v ustanovení § 561 občanského zákoníku, případně § 562 téhož předpisu, aby bylo možné mluvit o tom, že byla zachována příslušná písemná forma. Tuto formu přitom dle soudu nemůže splnit pouze to, že soudu byl předložen elektronický dokument bez elektronického podpisu jednoznačně potvrzující a prokazující identitu žalovaného (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a provádějící předpisy). Na věci přitom nic nemění ani to, že žalobkyně měla k dispozici fotokopie občanského průkazu žalovaného či výpis z jeho bankovního účtu nebo potvrzení o tom, že je vlastníkem tohoto bankov