13 C 169/2024-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný obdržel platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , přičemž mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši , částka, . Celkem žalovaný takto načerpal finanční prostředky ve výši , částka, , avšak následně žalovaný své povinnosti nesplnil a úvěr přestal hradit. Celkem žalovaný zaplatil částku , částka, . Původní věřitel proto od úvěru odstoupil a prohlásil jej k , datum, za splatný. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, vyplývá, že se původní věřitel zavázal poskytovat žalovanému tam uvedené bankovní produkty a služby. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud ověřil, že původní věřitel poskytl žalovanému revolvingový úvěr, na jehož základě mohl žalovaný čerpat částku až , částka, . Poskytnutí tohoto revolvingového úvěru bylo potvrzeno ze strany původního věřitele dopisem z , datum, s tím, že úrok činí částku 25,08 % a RPNS dosahuje 32,69 %. Původní věřitel rovněž žalovanému poskytl dokument s názvem Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahující popis poskytovaného revolvingového úvěru.4. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud stran majetkové situace žalovaného zjistil, že ten uvedl, že je rozvedený, je majitelem domu či bytu, má jedno vyživované dítě, pracuje jako dělník u , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem , částka, . Celkové náklady na svou domácnost měly dosahovat částku , částka, , přičemž žalovaný neměl mít žádné další finanční závazky.5. Z dokumentu s názvem Platební historie Číslo úvěru: , číslo, , soud zjistil, že žalovaný měl čerpat peněžní prostředky celkem ve výši , částka, , přičemž měl zaplatit částku , částka, . Původní věřitel od předmětného úvěru odstoupil na základě dopisu ze dne , datum, s tím, že žalovaný má zaplatit částku , částka, do , datum, .6. Z dokumentů Smlouva o postoupení pohledávek z , datum, , přílohy č. , hodnota, – Seznam postupovaných pohledávek (přičemž žalovaný je uveden pod bodem , Anonymizováno, ), Potvrzení o provedení transakce soud ověřil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, (který byl dán k poštovní přepravě dne , datum, ) s tím, že žalovaný má dluh zaplatit do , datum, . Soudu byla rovněž doložena předžalobní výzva ze dne , datum, , která byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud zjistil, že žalobkyně měla žalovaného dvakrát telefonicky kontaktovat a dvakrát za ním jet (dne , datum, a , datum, ). Provedení těchto cest nebo volání nebylo soudu nijak doloženo.8. Z výpisu obchodního rejstříku původního věřitele a žalobkyně soud ověřil právní existenci těchto osob.9. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nad rámec výše uvedeného nic nepředložila.10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst.2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel s žalovaným dne , datum, uzavřel revolvingovou úvěrovou smlouvu na částku , částka, . Nemá však za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.21. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že s