7 C 265/2025-29 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 19 816 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 816 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 9. 2023 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 816 Kč v týdenních splátkách po 364 Kč. Jelikož žalovaná splácena nepravidelně, uhradila pouze 2 000 Kč, dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky nastala ke dni , datum, . Žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalobkyni ničeho dalšího.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání, které se ve věci konalo dne 3. 11. 2025, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 9. 2023, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 9. 2023 smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem ve výši 70,89 % ročně a souhrnným poplatkem ve výši 9 816 Kč dle podmínek ve smlouvě sjednaných tj. po 364 Kč týdně v 60 splátkách. RPSN bylo sjednáno ve výši 212,77 %.6. Z listiny nazvané evidenční karta klienta se podává, že žalobkyně evidovala ohledně žalované informace o tom, že bydlí v nájemním bydlení, má základní vzdělání, je svobodná, počet členů v domácnosti 2, z toho jedno nezaopatřené dítě, není majitelem vozu, ani nemovitosti, nebyla soudně ani trestně stíhaná, u žalobkyně dříve úvěr neměla. Žalobkyně eviduje příjem žalované ze státní sociální podpory 23 524 Kč měsíčně, životní výdaje na bydlení 6 953 Kč, životní minimum 7 520 Kč, měsíční výdaje domácnosti celkem14 473 Kč, disponibilní zůstatek 9 051 Kč.7. Z listiny označené informace o smlouvě 18-445616 bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku 2 000 Kč.8. Z výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně dne 16. 10. 2024, Anonymizováno, žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z výpisu z poštovního podacího archu ze dne 16. 10. 2024 soud ověřil, že žalované byla tohoto dne zaslána zásilka.9. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela dne 19. 9. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla půjčku v dohodnuté výši (12 000 Kč), kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení o souhrnný poplatek na částku 21 816 Kč, žalobkyni zaplatit v 60 týdenních splátkách po 364 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 70,89 % a RPSN ve výši 212,77 % ročně. Žalovaná však na svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část (2 000 Kč). Ani přes předžalobní upomínku neuhradila žalovaná žalobkyni ničeho dalšího.10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 1841 o. z. smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen zákon č. 257/2016 Sb.) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.18. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou o úvěru se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.22. Žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoli problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.23. V projednávané věci žalobkyně dle soudu neprokázala splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované (spotřebitele) splácet žalovanou pohledávku. Žalobkyně sice uvedla, že prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Nijak však soudu nedoložila, že skutečně výši příjmů a výdajů žalované ověřovala, soudu předložila pouhý přehled identifikovaných příjmů bez jejich doložení a identifikace. Po posouzení úvěruschopnosti žalované