Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel se žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení montáže elektrických stanic 30 kW na adrese , adresa, a 15 kW na adrese , adresa, . Cena díla byla sjednána ve výši , částka, , přičemž žalobce následně žalovanému vyúčtoval také použitý materiál. Podle smlouvy se žalobce zavázal provést práce nejpozději do , datum, , přičemž předání díla bylo potvrzeno písemným protokolem o předání dne , datum, . Žalobce tvrdil, že dílo provedl řádně a včas. Žalobce žalovanému vystavil fakturu č. , hodnota, na částku , částka, se splatností dne , datum, , žalovaný ji však neuhradil. Ve smlouvě si účastníci současně sjednali smluvní pokutu ve výši , částka, za každý den prodlení s úhradou ceny díla, tudíž žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, .2. Ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, žalovaný nárok neuznal. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo pouze ústně, nikoliv písemně, a zpochybnil pravost svého podpisu na žalobcem předložené smlouvě o dílo ze dne , datum, . Protože si účastníci ujednali dílo ústně, má smlouva toliko zákonný obsah, tudíž lhůta splatnosti ceny díla činí standardních 30 dnů od řádného předání díla. Dále namítal, že dílo nebylo řádně předáno žalovanému, nýbrž třetí osobě, a že žalobci proto nevzniklo právo na zaplacení ceny díla. Tvrdil rovněž, že mezi účastníky nebyla sjednána smluvní pokuta, případně že je její výše nepřiměřená. Současně uváděl, že fakturu již uhradil.3. Při jednání dne , datum, účastníci setrvali na svých dosavadních stanoviscích. Pokus soudu o smír nebyl úspěšný. Účastníci však učinili nesporným, že částka , částka, představuje cenu za dílo provedené žalobcem pro žalovaného. Žalovaný však nesouhlasil s tím, že by tato částka odpovídala písemné smlouvě o dílo tak, jak tvrdí žalobce.4. Podáním ze dne , datum, žalobce doplnil svá skutková tvrzení. Uvedl, že se dne , datum, s žalovaným dohodl na připojení dvou elektráren a montáži nového hromosvodu v obci , adresa, . Téhož dne měli za přítomnosti , jméno FO, uzavřít písemnou smlouvu a zahájit práce. Po odmítnutí realizace hromosvodu žalovaným se měli ústně dohodnout na změně podmínek, skartování původní smlouvy a ceně díla , částka, . Novou smlouvu datovanou dnem , datum, , jejíž návrh žalovaný předem odsouhlasil prostřednictvím aplikace Messenger, měli podepsat dne , datum, ve skladu v , Anonymizováno, za přítomnosti , jméno FO, . Každý obdržel jedno vyhotovení, přičemž žalobce svůj originál předložil soudu. K tomu navrhl svůj účastnický výslech a výslechy , jméno FO, a , jméno FO, . Dne , datum, měli účastníci uzavřít také písemnou smlouvu o jiném díle na adrese , adresa, , které není předmětem řízení. Touto smlouvou měli zachytit podmínky díla původně sjednaného ústně, s jehož úhradou byl žalovaný rovněž v prodlení. , adresa, mělo být provedeno do , datum, . Žalobce na něm pracoval s , jméno FO, přibližně deset dnů a dne , datum, také s , jméno FO, . Žalovaný měl následně sdělit, že fakturu lze vystavit až po kontrole a odsouhlasení prací společností , právnická osoba, , pro niž působil jako subdodavatel. Totéž měl potvrdit zprávou v aplikaci Messenger, kterou později vymazal. Na jeho žádost vystavil , jméno FO, jako neplátce DPH dvě faktury, na částku , částka, za práci a , částka, za materiál. Po splatnosti faktur měl žalovaný tvrdit, že mu společnost , právnická osoba, dosud nezaplatila. Žalobce si však měl u jejího ředitele a projektanta ověřit opak. Protože žalovaný odmítal dílo osobně převzít, zajistil žalobce na jeho žádost dne , datum, převzetí díla starostou obce , adresa, , který podepsal protokol o řádném a včasném předání díla bez vad a nedodělků. Žalovaný měl přislíbit úhradu po předložení protokolu, avšak nezaplatil. Faktury vystavené , jméno FO, byly následně stornovány, aby fakturace odpovídala smluvnímu vztahu účastníků. Žalobce vystavil fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, včetně DPH, splatnou dne , datum, . Doklady o nákupu materiálu podle svých slov neměl, neboť ho běžně má k dispozici, přičemž vyúčtované ceny měly odpovídat cenám pořizovacím.5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:6. Z listiny označené jako smlouva o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce jako dodavatel a žalovaný jako odběratel sjednali provedení montáže elektrických stanic o výkonu 30 kW na adrese , adresa, a 15 kW na adrese , adresa, za cenu , částka, . Odběratel se zavázal cenu díla uhradit do 14 dnů od dokončení a předání díla. Pro případ prodlení s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, za každý den prodlení až do úplného zaplacení. K tomuto dílu byla žalobcem předložena listina obsahující kalkulaci nákladů na materiál. V textu této smlouvy není uvedeno, že by žalobce měl provést hromosvod.7. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému částku , částka, se splatností dne , datum, . Jako předmět dodávky byla označena „elektromontáž fotovoltaické elektrárny, adresa místa výkonu práce , adresa, , materiál.8. Z předávacího protokolu ze dne , datum, vyplývá, že dílo bylo dokončeno dne , datum, . Protokol byl podepsán žalobcem jako dodavatelem a za obec , adresa, jakožto investora jej podepsal její starosta , tituly před jménem, , jméno FO, . Jako odběratel však byl na tomto předávacím protokolu označen žalovaný.9. Žalobce vyzýval žalovaného k úhradě výše uvedené faktury zprávou z , datum, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobce vyzýval k úhradě dlužné částky, přičemž tato byla žalovanému doručena dne , datum, . E-mailem ze dne , datum, na ni žalovaný reagoval tak, že namítal špatné datum splatnosti faktur a požadoval jejich opravu, přičemž přislíbil následnou úhradu faktur. Zástupce žalobce požadoval úhradu dluhu další výzvou z , datum, , na což reagoval zástupce žalovaného nedatovaným přípisem, v němž tvrdil, že žalovaný dluh již zaplatil.10. Následně žalovaný v přípisu ze dne , datum, adresovaném zástupci žalobce uvedl, že mezi účastníky byly uzavřeny pouze ústní smlouvy o dílo, zpochybnil řádné předání obou děl s tvrzením, že byla předána jiným osobám než jemu, a namítal, že žalobci dosud nevznikl nárok na zaplacení cen díla. Současně zpochybnil správnost určení splatnosti vystavených faktur i důvodnost uplatněné smluvní pokuty. Přesto uvedl, že ceny obou děl uhradí, aniž by tím uznával nárok žalobce na příslušenství či smluvní pokutu.11. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že ji vystavil pan , jméno FO, , fakturováno je „provedení práce“ a žalovanému je vyúčtována částka , částka, . Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že ji vystavil pan , jméno FO, , fakturován je tam specifikovaný „materiál“ a žalovanému je vyúčtována částka , částka, . V obou případech následně došlo vystavením Storno faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, k jejich stornování.12. Z dalších listinných důkazů, a to listiny označené jako Smlouva o dílo z , datum, , Předávacího protokolu ze dne , datum, a faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , soud zjistil, že se týkají montáže na adrese , adresa, . Jako dodavatel je u této Smlouvy o dílo uveden žalobce a jako odběratel žalovaný. Na předávacím protokolu ze dne , datum, je jako odběratel uveden žalovaný, závěrem je podepsán žalobce jako dodavatel a jako investor od něj dílo převzala společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, . Faktury č. , hodnota, ze dne , datum, je vystavena žalobcem jako dodavatelem a žalovanému jako odběrateli je vyúčtována částka , částka, .13. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dnů , datum, plyne, že účastníci řešili vystavení a následné stornování faktur i data jejich vystavení, přičemž žalobce žalovaného žádal o úhradu dlužné částky.Výslechy:14. Svědek , jméno FO, uvedl, že byl dne , datum, přítomen podpisu smlouvy mezi účastníky u školky v , adresa, . Podle jeho výpovědi si žalovaný smlouvu přečetl a podepsal, přičemž na jeho žádost žalobce do smlouvy ručně doplnil zhotovení hromosvodu. Myslel si, že se dílo mělo zaplatit 14 dní po provedení prací. Svědek se na zakázce podílel montáží fotovoltaiky, kterou po dokončení předal žalobci jako vedoucímu. Hromosvod ale nakonec neudělali. Předání díla žalovanému ani třetí osobě přítomen nebyl. K předloženému originálu smlouvy uvedl, že patrně jde o starší smlouvu, neboť neobsahuje ručně doplněné ujednání o hromosvodu. Byl tam nějaký revizní technik z firmy, ve vztahu k níž si myslel, že to dílo žalovaný předal – u předání díla nebyl, ale takto to bylo domlouváno, tj. že po provedení díla přijde tech technik k předání díla. Byl si jistý, že nebyl přítomen podpisu smlouvy dne , datum, .15. Svědek , jméno FO, vypověděl, že byl v září , Anonymizováno, přítomen podpisu písemné smlouvy mezi žalobcem a žalovaným v den zahájení prací. Předložený originál smlouvy na č.l. 32 (viz odst. 6 tohoto rozsudku) označil za smlouvu, jejímuž podpisu byl přítomen. Na zakázce působil jako subdodavatel, avšak do jejího dokončení na místě nezůstal a předání díla se neúčastnil. Potvrdil, že dílo bylo provedeno a že za svou práci obdržel platbu od žalobce. Na základě dohody s žalobcem vystavil žalovanému dvě faktury za práci a materiál v celkové výši přibližně , částka, , které žalovaný neuhradil a svědek je následně stornoval, protože se takto domluvil s žalobcem. Fakticky mu zaplatil za jeho práci žalobce.16. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že svědek byl v době realizace předmětné zakázky starostou obce , adresa, a obec , adresa, měla uzavřenu smlouvu na realizaci dvou fotovoltaických elektráren se společností , právnická osoba, za cenu , částka, včetně DPH. Žalobce se podle jeho výpovědi podílel na realizaci jedné z fotovoltaických elektráren jako subdodavatel, přičemž další osoby v dodavatelském řetězci svědkovi známy nebyly. Uvedl rovněž, že obec byla společností , právnická osoba, informována o tom, že práce provede skupina vedená žalobcem. Svědek dále vypověděl, že došlo ke dvojímu předání díla. Nejprve obec v listopadu , Anonymizováno, převzala od žalobce provedenou montáž fotovoltaiky, o čemž byl sepsán a svědkem jako starostou obce podepsán předávací protokol. Následně v prosinci , Anonymizováno, převzala obec kompletní dílo od společnosti , právnická osoba, . K předávacímu protokolu založenému ve spise svědek uvedl, že jej poznává jako protokol o převzetí části díla od žalobce, přičemž si až při výslechu uvědomil, že je v něm uvedeno jméno žalovaného, ačkoliv obec měla smluvní vztah výlučně se společností , právnická osoba, a nikoliv s jejími subdodavateli. Předávací protokol byl z jeho strany podepsán, protože , právnická osoba, řekla, že je tam dodavatelský řetězec a že mají předávací protokol podepsat za provedenou práci, pokud s ním budou souhlasit. Přiznal, že obec věděla o existenci subdodavatelského řetězce, aniž by jej blíže zkoumala. Z výpovědi svědka dále vyplynulo, že zakázka sestávala z více dílčích částí, které realizovaly různé montážní skupiny, přičemž celé dílo koordinovala společnost , právnická osoba, . Obec cenu díla uhradila výlučně této společnosti, a to ve dvou splátkách, zálohou ve výši , částka, v červnu , Anonymizováno, a doplatkem přibližně , částka, dne , datum, . O způsobu úhrady jednotlivým subdodavatelům svědek neměl informace. Svědek rovněž uvedl, že obec při převzetí ani následně nevytýkala žalobcem provedené části díla žádné vady a fotovoltaické elektrárny fungovaly řádně. K otázce dodržení termínů realizace uvedl, že zpoždění se týkalo hlavního dodavatele, společnosti , právnická osoba, , zatímco práce subdodavatelů byly podle jeho názoru provedeny včas dle plánu.17. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce pro žalovaného již v minulosti realizoval jiné zakázky v oblasti fotovoltaických elektráren. Následně byl žalovaným osloven k provedení montáže elektrických stanic v , adresa, , přičemž mezi účastníky byla nejprve uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo rovněž provedení hromosvodu. Poté, co žalovaný sdělil, že hromosvod již realizován být nemá, byla původní smlouva nahrazena novou smlouvou o dílo na částku přibližně , částka, včetně materiálu, kterou měl žalovaný podepsat za přítomnosti svědka , jméno FO, . Žalobce dále uvedl, že smluvní pokuta ve výši , částka, za každý den prodlení byla do smlouvy zařazena z jeho podnětu vzhledem k předchozím zkušenostem s opožděnými úhradami ze strany žalovaného. Žalobce vypověděl, že předmětné dílo provedl řádně a včas, následně o dokončení informoval žalovaného a na jeho pokyn vystavil fakturu se čtrnáctidenní splatností. Po marném uplynutí lhůty splatnosti jej žalovaný vyzval k vyhotovení předávacího protokolu s obcí , adresa, , kterým mělo být potvrzeno, že dílo bylo provedeno řádně a bez způsobení škod. Žalobce uvedl, že po zajištění potvrzení obce předávací protokol zaslal žalovanému, ten však cenu díla neuhradil ani poté. Současně uvedl, že dílo fakticky předal obci , adresa, , nikoliv žalovanému, neboť žalovaný jej odkázal na obec a osobně se předání nezúčastnil. K datu předávacího protokolu žalobce vysvětlil, že ačkoliv bylo dílo dokončeno již v říjnu , Anonymizováno, , protokol byl sepsán až dne , datum, na základě dodatečného požadavku žalovaného. Dále žalobce uvedl, že jemu ani ze strany žalovaného, ani ze strany obce , adresa, či společnosti , právnická osoba, nebyly v souvislosti s provedeným dílem vytýkány žádné vady. Ve vztahu k úhradě ceny díla vypověděl, že podle informací získaných od projektanta společnosti , právnická osoba, byla žalovanému cena za předmětné dílo uhrazena. K ujednání o smluvní pokutě dále uvedl, že žalovaný proti její výši nic nenamítal s tím, že k prodlení s úhradou nemá dojít. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaného vyzýval k převzetí díla, avšak žalovaný jej odkázal na obec , adresa, .Relevantní právní úprava a rozhodovací praxe18. Podle ustanovení § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále je „OZ“) platí, že „Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.“ Podle ustanovení § 2610 OZ platí, že „Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.“ Podle ustanovení § 2048 odst. 1 OZ „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Podle ustanovení § 2051 OZ pak platí, že „Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.“19. Stran nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla soud odkazuje na odbornou literaturu - ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-4-9]. ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X., podle níž „Nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním (§ 2604), neujednají-li si strany odlišně (např. zaplacení části ceny až po odstranění vad, za něž odpovídá zhotovitel). Cena díla (resp. její části, viz dále) je splatná v ujednané lhůtě nebo podle § 1958 odst. 2; v případě vzájemného závazku podnikatelů viz § 1963.“20. Ohledně námitek stran nepřiměřenosti výše smluvní pokuty soud vychází ze závěrů odborné literatury - BŘÍZA, Petr, HORÁK, Pavel. § 2048 [Výše smluvní pokuty]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 27. Dostupné na beck-online.cz.) Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy či zneužívající výkon práva. a. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže být sama o sobě důvodem pro její neplatnost, pouze pro moderaci (srov. nadále použitelná pravidla moderace podle NS , spisová značka, ). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy může nastat v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i případně ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta (NS , spisová značka, ). Výše uvedené závěry potvrzuje NS , spisová značka, . Podle NS , spisová značka, však případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Musí vždy jít o „zjevné“ porušení dobrých mravů. K výkladu zjevnosti srov. NS , spisová značka, .“21. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, k této otázce vyplývá, že „Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat toliko z její výše, popřípadě z její celkové výše či z výše dosažené za určité období, nýbrž je třeba zejména přihlédnout k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k výši zajištěné částky, ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti smluvního ujednání věřitele a dlužníka v konkrétní věci odpovídalo obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti. Za určitých okolností Nejvyšší soud neshledal nepřiměřenou smluvní pokutu ani ve výši 1% denně z dlužné částky.“22. Ohledně posouzení otázky pravosti podpisu na soukromé listiny soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , z něhož vyplývá, že „Nejvyšší soud se otázkou, který z účastníků řízení nese důkazní břemeno ohledně pravosti a správnosti (pravdivosti) soukromé listiny, v minulosti již mnohokrát zabýval. Z jeho ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že co do otázky důkazního břemene je činěn rozdíl v tom, zda je zpochybněna pravost soukromé listiny, nebo zda je zpochybněna její pravdivost, resp. správnost. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti (správnosti) listiny, nese ten, kdo pravdivost (správnost) listiny popírá. Je-li popřena pravdivost soukromé listiny, vyzve soud podle toho, o jakou soukromou listinu jde, toho, kdo pravdivost popírá, aby uvedl, proč pravdivost popírá, a nabídl ke svému tvrzení důkazy. Provedené důkazy, včetně důkazu spornou listinou, pak soud zhodnotí v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž přihlíží k povaze listiny, zejména pak k tomu, jde-li o listinu v neprospěch vystavitele, anebo v jeho prospěch (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V posledně uvedeném usnesení Nejvyššího soudu dovolací soud rovněž vyslovil názor, že popření data podpisu představuje popření správnosti (pravdivosti) soukromé listiny (nikoli tedy její pravosti).“ K otázce, zda je obecný soud povinen zadat bez dalšího znalecký posudek stran zkoumání pravosti podpisu účastníka smlouvy, se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž bylo konstatováno, že „Poukaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, není v poměrech dané věci přiléhavý. Závěry tam formulované vychází z již zmíněného rozsudku sp. zn. , spisová značka, a neplyne z nich (oproti mínění dovolatele), že by byl „soud povinen provést (všechny) důkazy, jež jsou obecně vzato způsobilé spornou skutečnost prokázat“, nýbrž (přesněji řečeno), že „znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, kterými může být sporná skutečnost prokázána – vedle jiných důkazů, jež jsou obecně vzato způsobilé uvedenou skutečnost prokázat (např. výpovědi svědků, kteří byli podpisu sporné listiny přítomni, nebo listiny, v nichž se žalovaný k podpisu doznává, popř. z nichž jiným způsobem tento závěr vyplývá) – a předtím, než soud dospěje k závěru o neunesení důkazního břemene žalobcem (o pravosti podpisu žalovaného na listině) je tento povinen provést i tyto jiné důkazy (k prokázání sporné skutečnosti), navrhne-li je žalobce k provedení“. V nyní projednávané věci však odvolací soud uzavřel, že dovolatel spornou směnku jako aval podepsal (tato skutečnost byla prokázána zejména výpovědí , právnická osoba, ., jehož věrohodnost nebyla v řízení zpochybněna), a dalšího dokazování tudíž není zapotřebí.“Vlastní posouzení věci soudem23. Soud po provedeném dokazování, kdy provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve svém souhrnu, má za to, že bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo spočívající v tom, že se žalobce zavázal provést žalovanému spočívající v provedení montáže elektrických stanic 30 kW na adrese , adresa, a 15 kW na adrese , adresa, (tato skutečnost ostatně nebyla mezi účastníky sporná). Účastníci rovněž učinili v průběhu řízení nesporným, že cena díla činila částku , částka, (viz jednání soudu dne , datum, , kde tuto skutečnost oba účastníci učinili výslovně nespornou).24. Soud má přitom za to, že tato smlouva o dílo byla mezi účastníky uzavřena písemně v listinné podobě, jak vyplývá z listiny popsané v odst. 6 tohoto rozsudku. Stran námitky žalovaného, že smlouvu o dílu nepodepsal, tj. že jeho smluvní vztah s žalobcem se řídil pouze ústní domluvou a podpůrně zákonnou úpravou smlouvy o dílo obsaženou v OZ, soud poukazuje na provedené dokazování, z něhož vyplynulo, že žalovaný tuto podepsal - k tomu srov. výslech žalobce a výslech pana , jméno FO, , který výslovně poznal listinu popsanou v odst. 6 tohoto rozsudku jako písemnost, kterou žalovaný podepsal a která tak zachycuje jeho právní jednání týkající se předmětného díla spočívajícího v provedení montáže elektrických stanic 30 kW na adrese , adresa, a 15 kW na adrese , adresa, . Soud nepřehlíží, že žalovaný v průběhu řízení popíral, že by tuto listinu podepsal, k čemuž navrhoval znalecké zkoumání pravosti jeho podpisu, tudíž se důkazní břemeno stran prokázání pravosti podpisu na této listině přesunulo na žalobce, avšak soud má za to, že toto důkazní břemeno se žalobci po provedeném dokazování s ohledem na zejm. výslech pana , jméno FO, podařilo unést, neboť ten po řádném poučení o následcích křivé výpovědi bez jakýchkoli pochyb poznal text smlouvy o dílo popsané v odst. 6 tohoto rozsudku a uvedl, že podpis na této listině patří žalovanému (viz jeho výslech popsané v odst. 16 tohoto rozsudku).25. Podpůrně soud v tomto směru soud dále poukazuje na to, že žalovaný měl s žalobcem uzavřít dle svého obsahu prakticky totožnou smlouvu o dílo ze dne , datum, (která se však týká jiného díla na adrese , adresa, ) - ve vztahu k níž soud nepřehlíží, že nároky z této smlouvy nebyly předmětem tohoto soudního řízení, avšak tato smlouva dokládá, že žalovaný smlouvy tohoto typu s žalobcem na obsahově stejné bázi běžně v písemné formě uzavíral. Pokud povinnosti z této další smlouvy žalovaný plnil, pak soud má za to, že i tato skutečnost nepřímo dokládá, že žalovaný běžně s žalobcem příslušné smluvní vztahy upravoval písemně, tudíž soud nepovažuje za vyloučené, aby žalovaný podepsal i smlouvu ve znění popsaném v odst. 6 tohoto rozsudku.26. V neposlední řadě soud poukazuje na e-mailovou komunikaci vedou mezi žalobcem a žalovaným před zahájením řízení, z níž vyplývá, že žalovaný původně namítal nesprávnost vystavené faktury, nikoli to, že by nebyla uzavřena písemná smlouva, ačkoli již v průběhu komunikace v listopadu 2025 věděl, že žalobce požaduje smluvní pokutu, tedy že žalobce po něm požaduje úhradu závazku, který se musel sjednat individuálně, neboť bez dalšího ze znění OZ nevyplývá. Teprve až v přípisu z , datum, počal nově tvrdit, že smlouva nebyla uzavřena písemně.27. Soud si je vědom, že závěry soudu o pravosti podpisu žalovaného na předmětné smlouvě o dílo vycházejí z výslechu žalobce a zejména z výslechu pana , jméno FO, , avšak jen na základě této skutečnosti nelze dospět k závěru, že bylo povinností soudu za dané procesní situace provést znalecké zkoumání pravosti podpisu žalovaného na této listině, jak žalovaný v průběhu řízení navrhoval. Soud připomíná, že není povinností civilního soudu vyhovět každému důkaznímu návrhu a rovněž není povinností soudu pravost podpisu hodnotit pouze tehdy, pokud bylo provedeno znalecké zkoumání (viz shora citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), neboť je možné tuto spornou otázku prokázat i jinak, což se žalobci v dané věci podle závěru soudu podařilo, když se k této sporné otázce vyjádřil zejm. pan , jméno FO, . Soud tak považuje argumentaci žalovaného o tom, že předmětnou smlouvu neuzavřel v písemné podobě za účelovou, neboť žalovaný s žalobcem běžně smlouvy v písemné podobě uzavíral a plnil závazky z nich plynoucí, přičemž soudu není jasné, v čem tzv. zakázka v , adresa, by měla být jiná, zvláště když žalovaný na druhou stranu uznává, že cena díla za tuto zakázku činí , částka, a zvláště když tuto otázku žalovaný začal namítat až v průběhu navazující komunikace mezi ním a žalobcem.28. Soud nepomíjí, že dle textu smlouvy o dílo byla mezi žalobcem a žalovaným sjednána cena za provedení díla , částka, , avšak tato skutečnost neznamená, že se cena díla v proběhu provádění díla nemůže změnit, zejména že se účastníci smlouvy nedohodnou na její změně. V tomto směru soud poukazuje na obsah jednání soudu proběhnuvšího dne , datum, , během něhož účastníci učinili nesporným, že částka , částka, představuje cenu za předmětné dílo v obci , adresa, . Soud v neposlední řadě nepřehlíží, že svědek , jméno FO, neoznačil listinu popsanou v odst. 6 tohoto rozsudku za smlouvu, kterou žalovaný měl podepsat, neboť do jejího textu měl být podle svědka ručně dopsán závazek žalobce provést hromosvod, avšak toto vysvětlil žalobce, který vypověděl, že se fakticky uzavíraly dvě smlouvy na dílo v , adresa, , přičemž u podpisy první smlouvy byl přítomen právě , jméno FO, , avšak tato smlouva obsahovalo závazek provést i hromosvod, k čemuž nakonec nedošlo a text této původní smlouvy byl proto nahrazen novou smlouvu, u jejíhož podpisu byl , jméno FO, , který podpis této smlouvy potvrdil.29. Co se týče práva žalobce na zaplacení ceny za toto dílo, pak soud odkazuje na výslech starosty obce , adresa, , pana , tituly před jménem, , jméno FO, , který převzetí díla ze strany obce potvrdil. Soud nepřehlíží, že obec , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, nebyli smluvní stranami předmětné smlouvy o dílo a že v textu této smlouvy o dílo není uvedeno, že provedené dílo může obec nebo její starosta převzít. Za stěžejní v tomto směru však soud považuje výslech žalobce, který k tomuto vysvětlil, že předání díla s žalovaným opakovaně řešili, přičemž ten jej nakonec vyzval k tomu, aby dílo předat přímo obci , adresa, . Soud tak má za to, že se žalobci podařilo prokázat, že dílo bylo předáno. Za dané procesní situace totiž měl žalovaný učinit další procesní aktivitu a vysvětlit, jakým způsobem, kdy a komu mělo být dílo správně předáno, neboť pokud předmětné dílo tvořilo součást větší zakázky, kterou u obce , adresa, vysoutěžila společnost , právnická osoba, , přičemž předmět této zakázky byl obcí , adresa, postupně přebírán (viz výslech starosty , tituly před jménem, , jméno FO, ) a proplácen, pak má soud za to, že muselo zároveň docházet k předávání díla v rámci jednotlivých článků subdodavatelského řetězu, který se na vlastní realizaci všech částí díla podílel. Pouhé tvrzení žalovaného, resp. jeho tvrzený nesouhlas s předáním díla, pak nemůže za dané situace být dostatečný, když soud má za to prokázané, že v průběhu navazující komunikace dal žalobci pokyn, aby dílo předal přímo obci , adresa, , k čemuž zjevně došlo.30. V neposlední řadě soud poukazuje na to, že pokud by žalovaný neučinil vůči žalobci výzvu k tomu, aby dílo předal obci , adresa, , není soudu zřejmé, na základě čeho a proč se představitel obce na předání dostavil, jestliže obec nebyla v přímém smluvním vztahu s žalovaným a nemohla tak vědět o jeho vztazích s žalobcem a stavu realizace díla (včetně jeho provázanosti na další části této zakázky). Z logiky věci je tak zřejmé, že obci , adresa, muselo být ze strany jejího smluvního partnera (společnosti , právnická osoba, ) sděleno, že má dílo převzít, pokud s ním souhlasí, přičemž , právnická osoba, k tomuto mohla přistoupit pouze tehdy, pokud o situaci věděla od žalovaného; v opačném případě by totiž nikdo nebyl ze společnosti , právnická osoba, ani z obce , adresa, nebyl motivován k tomu, aby zajistil předání díla, pokud by k takovému jednání neměly pokyn od žalovaného (byť i třeba zprostředkovaný přes , právnická osoba, ).31. Co se týče splatnosti ceny díla, pak soud poukazuje na to, že dle smlouvy o dílo se žalovaný zavázal dílo uhradit do 14 dnů od dokončení. Pokud dílo bylo dokončeno dle protokolu , datum, (přičemž termín dokončení díla ze strany žalobce žalovaný nijak nezpochybnil a rovněž nezpochybnil ani řádnost plnění ze strany žalobce), vzniklo žalobci právo na zaplacení ceny díla do , datum, . Jestliže žalobce vystavil fakturu s datem splatnosti až , datum, , nelze mu v tomto směru ničeho vytknout. Na danou situaci tudíž nedopadá úprava obsažená v ustanovení § 1963 odst. 1 OZ, které se dovolává žalovaný, neboť ta je dispozitivní a byla by tudíž aplikovatelná pouze tehdy, pokud by se účastníci nedohodli jinak, k čemuž dle soudu s ohledem na znění smlouvy o dílo došlo. Pokud by žalovaný v neposlední řadě namítal, že k faktickému předání došlo obcí , adresa, až v průběhu listopadu , Anonymizováno, , pak soud odkazuje na skutečnost, že žalovaný se zjevně dlouhodobě bránil tomu, aby dílo převzal, aniž by k tomu měl jakýkoli právně relevantní např. s ohledem na tvrzené vady díla. Soud tak má za to, že žalovaný coby „dlužník“ v rámci předávání předmětného díla byl v prodlení, tudíž se nemůže svého protiprávního jednání dovolávat k tomu, aby dosáhnul na posunutí splatnosti svého dluhu. Takový postup žalovaného byl v rozporu s obecnou zásadou právní ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo nevznikne).32. Stran práva žalobce na zaplacení smluvní pokuty soud poukazuje na znění příslušné smlouvy o dílo z , datum, , která zakotvuje právo žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Protože žalovaný přes poučení soudu neprokázal, že cenu díla žalobci zaplatil řádně a včas, vzniklo žalobci právo na tuto smluvní pokutu za každý den prodlení. V souladu s tímto smluvním ujednání vzniklo žalobci právo na zaplacení částky , částka, za 36 dnů prodlení žalovaného (za dobu od , datum, do , datum, , kdy se takto jedná o 36 dnů prodlení).33. K námitkám žalovaného stran nepřiměřenosti této smluvní pokuty soud poukazuje na to, že pouhá výše smluvní pokuty bez dalšího nemůže vést k závěru o neplatnosti ujednání či nemravnosti takového smluvní pokuty. Předmětné ujednání soud považuje za běžné ujednání v obchodním styku motivující dlužníka k včasné úhradě dluhu. Jestliže je konstrukce výpočtu smluvní pokuty upravena tak, že se odvíjí od délky prodlení, pak se žalovaný nemůže dovolávat toho, že výsledná výše pokuty je vysoká, resp. že v konkrétní věci dosahuje podstatné části primární smluvní povinnosti, kterou měla smluvní pokuta zajišťovat, neboť výše této smluvní pokuty se bezprostředně odvíjí od jeho protiprávního jednání v podobě nezaplacení dluhu včas. Pokud je žalovaný dlouhodobě v prodlení, pak musí počítat, že úměrně tomu naroste i výše smluvní pokuty. Je tak věcí žalovaného, aby plnil své povinnosti, k nimž se dobrovolně zavázal; pokud tak nečiní, musí počítat s následky včetně toho, že jeho věřiteli (žalobci) vznikne právo na zaplacení smluvní pokuty. S přihlédnutím k výše citované zásadě ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo nevznikne), má soud za to, že nemůže konstatovat zjevnou nemravnost žalobcem požadované smluvní pokuty, když je to žalovaný, kdo výslednou výši této smluvní pokuty svým protiprávním jednáním způsobil a kdo zároveň původně prostřednictvím tohoto institutu utvrzoval žalobce, že k prodlení nedojde.34. Pokud bylo žalovaným v jeho podání z , datum, tvrzeno, že smluvní pokuta je nepřiměřená, pak soud uvádí, že jen na základě tohoto důvodu nemohl nárok žalobce v tomto rozsahu zamítnout. Jestliže by se žalovaný v tomto směru dovolával ustanovení § 2051 OZ a moderaci pokuty soudem, pak soud poukazuje na to, že žalovaný žádný návrh na moderaci pokuty neučinil, tudíž soud nemohl dle tohoto ustanovení OZ postupovat.35. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy a dalšími provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.36. Stran procesního postupu soud uvádí, že neprovedl znalecký posudek stran posouzení pravosti podpisu žalovaného na smlouvě o dílo popsané v odst. 6, neboť tuto otázku má prokázanou na základě jiných důkazních prostředků (viz výše). Rovněž neprovedl výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , zástupců či pracovníků společnosti , právnická osoba, či provedením listinného důkazu v podobě písemného prohlášení , jméno FO, , neboť tyto důkazní prostředky soud vyhodnotil jako nadbytečné a částečně irelevantní. Pokud žalobce těmito důkazními prostředky navrhoval prokázat, že žalovaný za předmětné dílo dostal zaplaceno od společnosti , právnická osoba, , pak je tato otázka pro předmětné řízení irelevantní. Jestliže těmito důkazními prostředky chtěl žalobce prokázat předání předmětného díla, tak tuto skutečnost má soud za prokázanou zejm. z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , jak bylo výše podrobně rozvedeno.37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, (po zaokrouhlení z částky , částka, ). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 142 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 142 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 142 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .38. K výši náhrady nákladů řízení soud uvádí, že žalobci nepřiznal náhradu za jeden úkon právní služby spočívající v soupisu návrhu dohody o úhradě dluhu, neboť k uzavření této dohody nedošlo, přičemž soud nemá za prokázané, že žalovaný inicioval jakékoli mimosmluvní jednání, neboť soudu nebylo předloženo jakékoli jeho podání s příslušným elektronickým podpisem. Pouhá emailová komunikace je v tomto směru podle soudu nedostatečná.39. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.